něco málo z Tiských stěn

V sobotu (29.10.) jsme se prošli po klasickém turistickém lákadle Ústecka- Tiských stěnách. To je přesně takové to místo, o kterém si člověk myslí, že tam přeci byl milionkrát a už se mu tam znovu nechce, ale když se tam konečně dokope, tak si uvědomí, že tam byl naposledy před xy lety... a je děsně překvapenej, jak to tam nezná a jak je to tam pěkný :-)

V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast. Pískovcový masiv Tiských stěn, dosahující nadmořské výšky až 613 metrů, spadá k jihu téměř jednolitou svislou hradbou, na severní straně byl erozivními denudačními procesy rozrušen do četných sloupů, věží, stěn, roklí, soutěsek, převisů, jeskyň, náměstí a skalních hřibů. Tiské stěny patří k nejstarším turistickým oblastem Labských pískovců. Dočteme se o nich například již v průvodci po děčínském panství z roku 1828.

Tiské stěny se dělí na dvě velké části - Velké a Malé stěny, jimiž vedou prohlídkové trasy. 

My jsme nejdřív obešli spodem Malé stěny, ale která skála je která, fakt identifikovat nedokážu..

 

 

 Potom jsme udělali zacházku stranou a vrátili se na okruh už v oblasti Velkých stěn.

V místě, kde se naučná stezka napojuje na červenou turistickou značku je dominanta celých stěn- Tiský hřib.

červená značka pak vede vrchem skalama s řadou krásných vyhlídek na Bukovou horu, Nakléřov, Petrovice...

 

 

Pohled na druhou stranu směrem k Ostrovu na Ostrovské stěny.

Skalní náměstí, kde se protínají Malý a Velký okruh.

Nakonec jsme se ještě rozhodli vystoupat na vyhlídku na Malém okruhu, kterou jsme předtím vynechali.

na Středohoří by to chtělo asi lepší viditelnost...

pěkný pohled na skály Velkého okruhu, v pozadí Děčínský Sněžník, vpravo vzadu Buková hora, vpravo před ní vystupuje skála Doga.

Tisá s kostelem sv. Anny z výšky