V dnešním krásné dni jsme spekulovali kam se vydat, aby tam nebyli lidi a zároveň, aby to pro nás bylo nějakým způsobem zajímavé. Nakonec jsem si vzpomněla, že jsem vždycky chtěla vidět hornický kopec Kaňk u Kutné hory, kam to máme teď celkem blízko
Zaparkovali jsme nedaleko kláštera v Sedlci a než jsme začali stoupat na kopec, prošli jsme se kolem kostnice, kláštera a místního zámku.
Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela Všech Svatých. Na sedleckém hřbitově byla v roce 1278 podle pověsti rozprášena hlína, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším "Svatým polem" ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm. Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Na konci 15. století došlo ke zrušení většiny hrobů. Exhumované kosterní ostatky cca 40.000 zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela, kde je dle pověsti poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Josefínské reformy vedly na konci 18. století ke zrušení opatství a kostel se dostal do držení rodu Schwarzenbergů z Orlíka, kteří nechali původní barokní kosterní výzdobu vytvořenou pravděpodobně dle návrhu geniálního architekta J. B. Santiniho Aichla opravit a dotvořit svým řezbářem a stavebním mistrem Františkem Rintem (1870).
O kousek dál jsem proti slunci vyfotila katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, která je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.
Po husitském vpádu v 15. století zůstala katedrála v ruinách, přesto působila natolik monumentálně, že získala v roce 1681 označení Splendissima basilica - nejskvostnější bazilika. Na přelomu 17. a 18. století byla katedrála řádem cisterciáků opravena v barokně-gotickém stylu Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ten do stavby vetkl světově unikátní samonosné stavební prvky – klenbu zvanou "česká placka" a točité schodiště. Po zrušení Sedleckého kláštera Josefem II. a etablování tabákové továrny v jeho bývalých budovách začala katedrála sloužit jako římskokatolický farní kostel.
Ještě jsme obešli areál, abychom zezadu zahlédli místní zámek, ten vznikl v 19. století přebudováním budovy proboštství. Původní gotické prvky byly potlačeny a stavba získala podobu klasicistního paláce. Majiteli byl až do roku 1945 rod Schwarzenbergů. Později, v roce 1993, jim byl tento objekt vrácen. Dnes je objekt nepřístupný a dost zchátralý. Vypadá to ale, že se začal opravovat, tak snad má naději na nějaké to zlepšení.
Pak už jsme se mohli vydat na kopec Kaňk. I na Kaňku se stejně jako v celém okolí Kutné Hory těžilo ve středověku stříbro. Bývalo zde až 15 štol. Z historických událostí odehrávajících se na tomto místě stojí za připomenutí svržení zajatých husitů do vyhloubených štol katolickým vojskem v letech 1419 a 1421 a potlačení hornické vzpoury v roce 1496.
Asi v polovině kopce jsme narazili na NPP Kaňk, což je bývalý vápencový lom. Ve vrstvách usazenin se nahází bohaté naleziště zbytků zkamenělin mořských živočichů.
Na vrcholu Kaňku byla vystavěna hájovna, která byla v roce 1895 přestavěna na výletní restauraci. Od 50. let minulého století pak stavba znovu sloužila jako hájovna a to až do roku 2011.
V následujících letech se na vrchu Kaňku odehrály velké změny, které přispěly k zatraktivnění tohoto místa. Hájovna se mění v restauraci s penzionem a v její těsné blízkosti je vystavěna betonová rozhledna Havířská bouda. Z 30 metrů vysoké rozhledny, v jejímž ochozu je umístěna kavárna je krásný výhled do Polabí, na Železné hory, Kutnou Horu, Čáslav a při moc dobré viditelnosti i na Krkonoše a Ještědský hřbet. Celý komplex byl uveden do provozu v roce 2013.
Na nedalekém vrcholu Kaňk je kromě vysílače také mohyla z roku 1814. Nad ústím středověké šachty ji dal postavit hrabě J. R. Chotek na základně mylného přesvědčení, že právě zde byli Husité zaživa házeni do šachty. Památník připomíná jedny z největších hornických nepokojů v českých zemích, které začaly v roce 1494. U památníku je ještě 7 metrů vysoký kamenný sloup se železným křížem.
Z kopce jsme pak sestoupili zpátky do Sedlce kolem ovčí ohrady z jedné strany a velké vinice z druhé, s pěkným výhledem na Kutnou Horu jako bonusem.
Žádné komentáře:
Okomentovat