Hory Kutny - cizince bude lákat jako lípa, když v květu vábí roje včel...

Pár fotek z různých zákoutí města a návštěvy GASKu.

Kutná Hora, město stříbra, byla více jak tři sta let druhým nejvýznamnějším městem českého státu. 

Stříbronosné pásmo, díky němuž také získala Kutná Hora svůj věhlas, se táhlo na okraji polabské roviny od Kuklíku přes Gruntu až ke Kaňku. O nesmírném bohatství stříbrné rudy ukrytého v těchto třech kopcích se zmínila již Kněžna Libuše, když věštila budoucnost své země. „Tam hora tříhřbetá, ve svém kryje lůně stříbra poklady. Že trojí hřbet však hoře, třikrát sejde jí kov a třikrát vzejde zas. Cizince bude lákat jako lípa, když v květu vábí roje včel. Jich trubci nezmohou, jen včelí práce, jíž zlato roste ze stříbra.“

Jak věštba pravila, tak se také stalo. Roku 1142 bylo v Sedlci u Kutné Hory založené cisterciácké opatství a zdejší mniši jednoho dne objevili na svých pozemcích stříbro, což postupně odstartovalo ekonomický růst kláštera a zcela změnilo hospodářské postavení nejen opatství, ale i celého kraje.

Brzy vyrostla v bezprostředním sousedství menší hornická osada, která byla za panování Přemysla Otakara II. (roku 1276) povýšena na královské horní město.

Do Kutné Hory přicházelo velké množství lidí různých národností, kronikáři mluví o „sběhu ke Kutně“. Přesné údaje se nedochovaly, ale patrně se počet havířů, kteří tady pracovali, nepohyboval v tisících, ale o řád výše.

Pohledu od jihu, z návrší nad říčkou Vrchlicí, dominuje arciděkanský kostel sv. Jakuba Většího, nejstarší z kutnohorských kostelů. S gotickou stavbou se začalo po roce 1330 a dílo financovaly význačné patricijské rody spolu s horními úředníky.

Panorama vlevo od kostela sv. Jakuba doplňuje slavný chrám sv. Barbory, k němuž přístupovou cestu lemuje kolem Jezuitské koleje alej zajímavých soch. Psal se rok 1388, když se začala budovat tato velkolepá stavba uvnitř městských hradeb. Byla to doba, kdy moc postupně získávali vedle mnichů a krále také vlivní měšťané Hory Kutné, což nakonec vyústilo ve stavbu vlastního hornického chrámu, který tedy nebyl založen z církevních důvodů, jak bylo v té době obvyklé. Jeho zasvěcení patronce havířů, svaté Barboře, bylo ale logické a jednoznačné. 

Vedlejší Jezuitská kolej je barokní stavbu z konce 17. století postavená podle návrhu italského architekta Domenica Orsiho. Původní záměr byl postavit stavbu ve tvaru písmene E, současný půdorys ve tvaru písmene F je důkazem nenaplnění celého projektu. V roce 1998 bylo rozhodnuto o přidělení bývalé jezuitské koleje Českému muzeu výtvarných umění v Praze, které zde plánovalo otevřít velkoryse koncipované, polyfunkční kulturní zařízení – Centrum umění Kutná Hora. V roce 2009 přesunula galerie své těžiště do zrekonstruovaných prostor jezuitské koleje, kde začala nově působit pod nynějším názvem Galerie Středočeského kraje (GASK).

V létě tu byla otevřena nové sbírková expozice, koncipovaná jako výzva k putování labyrintem,  volně inspirovaná knihou Tisíc tváří hrdiny amerického religionisty a etnologa Josepha Campbella, který zkoumal společné základy mýtů, bájí a náboženských nauk.

Josef Šíma- Krystal

Zdeněk Sekal- Křičící hlava

Kurt Gebauer- Cílevědomý bulteriér

Ivan Sobotka- Bez názvu (Marie)

Advent Design GASk - hudební program

Ještě město- kousek dál od centra stojí kostel Matky Boží Na Náměti. Jméno kostela „Na Náměti“ je podle pověsti odvozeno od „nametené“ stříbrné rudy, která při obchodování tržišti padala ze stolů prodejců a následně byla používána k financování výstavby tohoto kostela.

D

dům U jelena v ulici U Jelena, aneb zepředu se radši nedívejte

Nedaleko stojí zajímavý dům- Vila Aloise Horáčka. Vilu si v roce 1903 nechal postavit učitel Alois Horáček. Projekt od místního architekta Bohuslava Moravce vycházel ve svých základních rysech z forem české novorenesance. Vlasteneckou náplň tohoto stylu měla ještě umocnit sgrafitová výzdoba fasád s ústředním motivem národního světce sv. Václava.

Vlašský Dvůr