Novoroční výletování

V mrazivném novoročním dopoledni jsme se vydali na menší autovýlet. Jako první cíl jsme zvolili nedaleké Jabkenice, známé hlavně tím, že ve zdejší myslivně strávil poslední období svého života Bedřich Smetana.

V roce 1874 se Smetanova nejstarší dcera Žofie provdala za Josefa Schwarze, lesního kontrolora knížete Huga Thurn-Taxise, působícího na Ovčárnách u Dobrovice. K 1. březnu 1875 byl Schwarz jmenován nadlesním v Jabkenicích a v roce 1883 převzal jako lesmistr dozor nad lesy celého panství. Smetana býval na Ovčárnách častým hostem.

Prázdninový pobyt v létě 1874 mu měl přinést zotavení z vyčerpávající práce v divadle i z tehdy vrcholících útoků na jeho osobu a činnost. Pomýšlel dokonce na odchod z divadla a na dráhu klavírního virtuoza, a proto zde začal opět intenzivně cvičit na klavír. Tehdy se ale objevily první sluchové poruchy, které vyústily v úplné ohluchnutí 20. října 1874. Hluchota znamenala ztrátu pevné existence. Z finančních důvodů už nemohla rodina žít v Praze, Smetana tedy přijal nabídku Schwarzových a v květnu 1875 se k nim přestěhoval do Jabkenic. Právě tady zkomponoval Smetana opery Hubička, Tajemství, oba smyčcové kvartety, vrcholné klavírní cykly Rēves a České tance, řadu sborových skladeb, Večerní písně, dokončil cyklus symfonických básní Má vlast.

V obci jsme si nejdřív prohlédli raně gotický kostelík Panny Marie. Kostel pochází z přelomu 13. a 14. století a dochoval se do 21. století prakticky v původní podobě, v období baroka byla dostavěna jen předsíň.Východně od kostela se nachází zvonice z 15. století. Jedná se o jednu z nejstarších dochovaných zvonic v České republice. 

K Muzeu Bedřicha Smetany jsme procházeli kolem pomníku Bedřicha Smetany, který vytvořil František Bílek v roce 1924. Pomník nazvaný Brána do chrámu přírody tvoří mohutný pískovcový reliéf o pěti polích symbolizujících vybraná Smetanova díla, v popředí je socha Smetany.

Počasí se ukázalo jako hodně proměnlivé; z ničeho nic začalo pršet a sněžit, potom zase vylezlo sluníčko a taky se začalo dost oteplovat. U Mlýnského rybníka na kraji Jabkenické obory byly stromy na jednom okraji ještě ojíněné, na druhém už holé...

Cestou k rybníku jsme míjeli právě jabkenickou myslivnu, ve které Smetana žil. Od roku 1888 je na ní pamětní deska připomínající jeho pobyt. V roce  1928 zpřístupnil loučeňský kníže Alexander Thurn-Taxis veřejnosti Smetanovu pracovnu a v roce 1936 koupila myslivnu společnost Dědictví Bedřicha Smetany, která zde o rok později otevřela muzeum. Od roku 1976 je tu Památník Bedřicha Smetany dokumentující život a dílo skladatele.

Jabkenice mají ve znaku jablko a modrou lyru

Dalším výletním cílem byly nedaleké Dobrovice. Kdysi dávno jsme tu náhodou projížděli a Dobrovice se jevily jako moc sympatické a pěkné městečko s řadou zajímavostí. Od té doby si říkám, že se sem musím ještě někdy podívat a všechno si prohlédnout. Ale teda .. ukázalo se, že to nebyl tak úplně dobrý nápad...

Dobrovice byly zřejmě založeny ve 13. století, 1558 byly povýšeny na město a byl vybudován renesanční kostel a zámek. Po Bílé hoře získal panství Albrecht z Valdštejna, v 18. století přešlo panství na rod Furstenbergů a roku 1809 na rod Thurn-Taxisů.

Roku 1831 zde Karel Anselm z Thurn-Taxisu nechal vybudovat teprve druhý cukrovar v českých zemích. Kvůli přestavbě byla zbořena zámecká kaple, celé severní a části západního a východního křídla a zrušena zámecká zahrada. Tento krok přinesl další etapu rychlého rozvoje města. Cukrovar úspěšně funguje dodnes, v 90 letech byl prodán francouzské firmě Union SDA (dnes Tereos), která je největším producentem cukru a lihu v Česku.

Město je moc pěkné a zjevně prosperuje, ovšem obklopuje ho rozsáhlý čoudící cukrovar a hlavně ho naplňuje neskutečný smrad z výroby. V některých místech to bylo celkem snesitelné, ale někde se to fakt skoro nedalo...

budova zámku

areál Dobrovických muzeí naproti zámku

cukrovar hned za zdí

hlavní budova cukrovaru

Přes náměstí jsme se pak (já s šálou přes nos) vydali k radnici a kostelu.

nejen v Dačicích mají kostku cukru

pozdně renesanční radnice

kostel sv. Bartoloměje

Vlastně se nakonec dá říct, že návštěva Dobrovic byla nezapomenutelná. Tak trochu se dá shrnout následujícími dvěma obrázky.

S jistým ulehčením jsme se z Dobrovic vydali na další cestu. Trochu neplánovaně jsme se rozhodli zastavit u krásného románského kostelíku v nedalekém Vinci.

Románský tribunový kostel sv. Mikuláše byl postaven ve 13. století. Jedná se o jednu z nejcennějších románských památek ČR. Puristické očištění kostela v roce 1886 navrátilo kostelu ideální románskou podobu, od které ho jednotlivé úpravy během staletí připravily. Na první pohled mimo jiné zaujme svým bohatě zdobeným portálem a stanovou střechou.

Poslední zastávka byla v Benátkách nad Jizerou. Prošli jsme se jenom kousek po náměstí, zadem k zámku a zase zpátky.

Dominantou náměstí je barokní kaple sv. Rodiny, ve které je nyní modlitebna Československé církve husitské.

V bezprostřední blízkosti kaple se nachází menší hranolovitá stavba. Jedná se o kryt staré městské studny, vyhloubené v roce 1867 horníky ze Slaného do hloubky 60 metrů. Aby studna byla zabezpečena před poškozováním čerpadla a znečišťováním vody, byl nad ní v roce 1880 postaven domek. Stavitel Josef Brich jej stylově přizpůsobil kapli sv. Rodiny.

Pro krychlovitou podobu kaple s jehlancovou střechou zakončenou osmibokou věžičkou Benátčané kapli s oblibou nazývali "kafemlejnek", vedlejší studnu pak "cukrpiksla".

Nedaleká Tychonova kašna připomíná jeho planetární systém.

Na náměstí se nachází také pěkná funkcionalistická budova pošty. Tzv. Okresní dům patří mezi architektonicky nejzajímavější stavby Mladoboleslavska. Budova z roku 1926, jejímž autorem je uznávaný architekt Jiří Kroha, se však momentálně nachází v nevyhovujícímu stavu a čeká ji revitalizace.

Procházku jsme zakončili u zámku v Benátkách. Ten vznikl na místě bývalého kláštera a dnešní podobu získal v 18. století. Jeho expozice připomínají především pobyt dvou významných osobností - astronom Tycho de Brahe zde budoval observatoř, Bedřich Smetana zase vyučoval hudbu v rodině Thunů.

kostel Narození Panny Marie navazující na zámek