Švamberk, Konstantinovy lázně a další zastávky cestou do Prahy

Na hrad Švamberk, který se nachází přímo nad Krasíkovem, došlo až poslední den. Počasí se trochu zhoršilo, ale pořád to bylo celkem v pohodě a nepršelo.

Nahoře na kopci jsme si nejdřív prohlédli kostel se zvonicí. Nejstarší zmínky o kapli sv. Máří Magdalény umístěné na předhradí pocházejí již z roku 1342. Současný kostel byl znovu postaven v roce 1652, poté, co původní kostel v roce 1644 vyhořel. Součástí areálu je i vedlejší zvonice.

Gotický hrad Švamberk vznikl patrně ve 2. polovině 13. století a procházel postupnými úpravami. V severozápadní části vrchu Krasíkov se dnes dochovala kulatá věž a k ní přilehlá zeď paláce.

pohled na statek Krasíkov

výhled směrem k Plzni

Po prohlíce Švamberka jsme se vydali do nedalekých Konstantinových lázní. Tyto lázně leží v půvabné a čisté krajině lesů. Lidé sem jezdí hlavně kvůli klidu a čistému vzduchu.

My jsme se prošli lázeňským parkem ke smírčímu kříži, prameni a potom na náměstí.

Smírčí kříž původně stával na cestě do Bezdružic, je na něm z obou stran zobrazení rovnoramenného kříže umístěného v kruzích. Víc se mi o něm bohužel zjistit nepodařilo.

Zdejším hlavním pramenem je uhličitý Prusíkův pramen, pro který byl v lázeňském parku postaven nový pitný pavilon.

starý pitný pavilon

kostel Panny Marie Lurdské z konce 19. století

socha Švihák lázeňský od Jaroslava Šindeláře na náměstí

Z Konstantinových lázní jsme se vydali do Stříbra. Cestou nás ještě zaujal zámek ve Slavicích. 

Zámek vznikl v 17. století přestavbou starého ovčína na nový zámek. Současná podoba je výsledkem přestavby v roce 1925, kdy tehdejší majitel nechal přistavět věž v průčelí objektu a doplnit zahradní průčelí lodžií se dvěmi věžemi. Zámek je dost zchátralý, ale je vidět, že se na něm i okolních budovách pracuje.

Po prohlídce soukromého pozemku (ale ta cedule byla opravdu jen na té cestě, po které jsme se až vraceli) jsme už bez zastávek dorazili do Stříbra. 

Město se od mé poslední návštěvy hodně změnilo k lepšímu, spousta staveb prošla rekonstrukcí a město už taky nepůsobí tak mrtvým a opuštěným dojmem.

Mariánský sloup na náměstí z 18. století

portál bývalého městského domu

náměstí s renesanční radnicí

Radnice na Masarykově náměstí je rozsáhlá renesanční stavba se třemi štíty, vystavěná v průběhu 16. století na místě dvou domů. Do dnešní doby byla rozšířena v roce 1588. Zadní části objektu pak byly ještě upraveny v 19. století. Z této doby také pochází rekonstrukce fasády se sgrafity. Sgrafita představují založení města, hájení města proti křižákům a alegorii spravedlnosti. 

pohled na město (okolo roku 1800)

Hlavním stříbrským kostelem je pozdně gotický kostel Všech svatých, který byl v letech 1754–1757 barokně přestavěn. Kostel se nahází na Kostelním náměstí mezi Masarykovým náměstím a Kamenným mostem.

Ve městě se dochovalo poměrně dost prvků městského opevnění. Jedním z nich je Židovská branka, kterou jsme procházeli cestou ke kamennému mostu.

Jediným dochovaným bastionem městského opevnění je tzv. Husitská bašta zmiňovaná již v 1.polovině 15.století. Po zrušení hradeb byla přebudována na obytný dům.

Od bašty jsme zamířili k řece Mži s krásným Kamenným mostem.

Renesnační kamenný most byl dokončen v roce 1560 stavitelem Benediktem Volchem. Jedná se o třetí nejstarší zachovaný most u nás. Jeho mostecká věž s bránou je jednou z mála dodnes stojících mimo Prahu.

Podél řeky jsme pak pokračovali ke Koubkově brance. Ta je bohužel pod lešením, takže skoro nic není vidět...

Do areálu nedalekého hornického skanzenu jsme jenom nakoukli, byl ještě zavřený.

Po obědě ve Stříbře jsme už zamířili zpátky do Prahy. Cestou jsme zvládli ještě jednu krátkou zastávku, a to ve Starém Plzenci. 

Zdejší raně středověké hradiště Hůrka  původně pojmenované Plzeň bylo založeno nejpozději v desátém století a existovalo až do první poloviny čtrnáctého století. V dobách své největší slávy, kdy byl hradním správcem syn Přemysla Otakara I. a pozdější král Václav I., se zde dokonce razily mince. Význam místa dokládá i královská listina z roku 1266, která mluví o tom, že v té době se na území hradiště nacházelo osm kostelů.

Od druhé poloviny třináctého století význam hradiště upadal a centrum osídlení bylo přesunuto do prostoru dnešní Plzně.

Součástí staroplzeňského hradiště byla i Románská rotunda sv. Petra a Pavla, ta tudíž patří k nejstarším celistvě dochovaným církevním stavbám svého druhu v Čechách. 

výhled na Starý Plzenec a hrad Rabyně

Na akropoli stál od druhé poloviny 11. století kostel sv. Vavřince se samostatně stojící zvonicí a v horním předhradí kostel sv. Kříže. Oba zmizely počátkem 19. století a jejich existenci připomínají jen odkryté základy. 

Na jeden víkend toho bylo až dost, takže už následoval jenom návrat do Prahy. Pěkné to ale bylo.