V sobotním dost sychravém, mlhavém a celkově nepřívětivé dni jsme se vyrazili spolu s Jess provětrat do okolí Děčína.
Nejdřív jsme vystoupali na Pastýřskou stěnu, cestou jsme narazili na první vyhlídku- Jahnovu plošinu. Jsou zde dochovány
zbytky podezdívky, na níž stál vysoký hranolový podstavec s bustou F. L.
Jahna (1908; pomníček zřídil tělocvičný spolek). F. L. Jahn byl zakladatel německého tělocvičného hnutí.
Jen o kousek dál je už Pastýřská stěna. Jde o známé výletní místo s romantickou budovou v podobě hradní zříceniny, říká se ji „zámeček“ nebo „nebíčko“.
Byla postavena městem Podmokly jako vyhlídková restaurace s terasami a
věží (1905, W. Weber - A. Putz). Restaurace vyrostla na místě starší dřevené chaty
(1890), postavené Horským spolkem pro České Švýcarsko. Ještě po roce 1960 se v prostoru před
restaurací v neděli odpoledne tančívalo a v zimě sloužila jeho plocha
bruslařům. Lesní park na Pastýřské stěně si zachovává ráz
původního přírodního prostředí, neboť do lesní vegetace nebyly
implantovány cizí dřeviny a neuplatnily se zde ani jiné okrašlovací
snahy.
Prostor Pastýřské stěny zpřístupnil a upravil zmíněný Horský
spolek, který byl na přelomu století již velkou a rozvinutou turistickou
organizací. V devadesátých letech vybudovali jeho členové cesty, skalní
schodiště, odpočívadla a vyhlídky, jak připomínají ve skalách tesané
letopočty (1898, 1899). Ke
třem přístupovým cestám, které vedou na vrchol z vnitřního města,
přibylo v roce 1982 další spojení: výtah, k jehož kabině však vede
dlouhá betonová štola vyplněná schodištěm. Svoje přístupové cesty na vrchol mají i horolezci - jako lezecký terén uprostřed města je Pastýřská stěna raritou.
Zámeček vypadá z dálky docela efektně, zblízka už je to ale horší. Je dost oprýskaný, vypadá tak nějak zavřeně. V létě teda asi občerstvení funguje, protože z jedné strany je to upravené a jsou tam pro turisty lavice.
Na netu jsem se dívala a vypadá to fakt, že funguje. Tak ta mrtvost byla asi způsobená opravdu jenom špatným počasím a nulovým počtem hostů :-)
Pod zámečkem byly pěkné staré schody
a z vyhlídky byl zámek a celé město vidět asi z největší výšky ze všech sobotních vyhlídek, a že jich bylo...
Pěknou cestou vytesanou do skály jsme sestoupili do městské části Žlíbek, kde jsme odlovili kešku u zapomenuté studánky.
Po žluté značce jsme vystoupali na další vyhlídku. Na mapě je označená jenom jako vyhlídkové místo, takže jsem nezjistila, jak se jmenuje. Je na ní ale pěkná lavička s vyřezaným orlem a vyhlídka (jak jinak) na centrum se zámkem.
Když jsme (ještě přes jednu vyhlídku o něco níž- je přímo nad nakreslenou vlajkou) sestoupili dolů úplně k řece, došli jsme se podívat na Hladový kámen.
Jde o skalisko v řečišti Labe, do kterého děčínští obyvatelé od nepaměti tesají značky, letopočty i nápisy svědčící o nízkých vodních staveb. Nejstarší čitelný záznam pochází z roku 1616, starší letopočty 1417 nebo snad 1473, byly sedřeny kotvícími plavidly. Pokud klesne voda pod 130 cm je patrný nápis "Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej", který nechal do kamene vytesat nejspíše v roce 1938 majitel továrny na pumpy Sigma, František Sigmund, jako nenucenou reklamu. Slogan je obměnou staršího nápisu "Wenn du mich siehst, dann weine (spatříš-li mě, zaplač)
Nízký stav vody určitě je, ale zřejmě to ještě není tak strašné- kámen je těsně pod hladinou vidět (asi pět centimetrů), je vidět i nějaký nápis na něm, ale přečíst se mi ho teda nepodařilo.
Podél řeky jsme pak došli přes Horní Žleb až do Prostředního Žlebu, kde je kaple Andělů strážných. Původně (1907) měl být kostelík zasvěcen Panně Marii, protože slavnost zvaná
"Glocklefest" se v Prostředním Žlebu slavila v neděli po svátku narození
Panny Marie (8 záři).
Údajně ale došlo v průběhu stavby u
rodiny Duschek k nehodě. Z okna v prvním patře vypadla malá dcerka a
zůstala nezraněna. Z vděčnosti věnovala rodina
Duschkova do kaple oltářní obraz, který znázorňoval Anděla strážného.. A
tak se z "Marienkapelle" stala kaple Andělů strážných. Po vyhnáni
německých obyvatel Prostředního Žlebu se ztratil i oltářní obraz.
O kapli v současnosti pečuje Občanské sdružení pro obnovu kaple Andělu strážných. Na hřbitov, který je jen malý kousek nad kaplí, zjevně dosud bohužel s obnovou nedošlo.
Po zelené značce jsme se vrátili do Děčína. Těsně před městem jsou další dvě vyhlídky- Horní a Dolní. Na té horní je vidět zbytek kamenné vyhlídkové plošiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat