úterý 2. srpna 2016

Sopoty a klášter Oliwa

Dnes jsme podnikli druhý pokus o dobytí Sopot a Oliwy. A kupodivu se zdařilo bez větších obtíží, nestáli jsme v koloně (kromě nezbytných front na několik semaforů za sebou v Redě) ani jednou!
Nejdřív jsme si poměrně v krátkosti prohlédli Oliwu. Klášter založili cisterciáci roku 1178. Název Oliwa vzešel pravděpodobně z německého Olmuhle (lisovna oleje. olejna). Tyto olejny si mniši vybudovali na nedalekém potoce.
Gotická katedrála (západní průčelí prodělalo v roce 1688 barokní úpravu) je svou délkou 107 metrů nejdelším středověkým kostelem v Polsku a nejdelším cisterciáckým kostelem na světě. 



Mimo jiné zde jsou k vidění dvoje zajímavé varhany z 2. pol. 18. stol. od Johanna Wilhelma Wulffa (varhany na hlavním kůru s mechanickými anděly a neobvyklými zvukovými rejstříky jsou naprostým unikátem), 23 oltářů či náhrobky pomořanských knížat.


Přilehlý park (Park Oliwski či též Park Adama Mickiewitza) při Olivském potoce se soustavou rybníčků, přírodně krajinářskými partiemi, francouzskou zahradou, botanickou zahradou i palmovým skleníkem vznikl na místě starší klášterní zahrady v  18. stol. a má téměř 10 ha. V parku je řada moderních plastik. No moc jsme se tam vlastně nezdržovali, protože z nepochopitelného důvodu je do parku vstup psům zakázán. Ne že by tam psi nechodili, ale přeci jen jsme radši omezili procházku na minimum :-)




 Po prohlídce Oliwy už jsme se přesunuli do Sopot, je to opravdu jen kousíček.
Letovisko na pobřeží Gdaňského zálivu je střední částí tzv. Trojměstí (Graňsk- Sopoty- Gdyně), od 13. stol. tu stála rybářská vesnice. Lázeňská historie se datuje od roku 1823, kdy zde lékař napoleonské armády Jaen Georges Haffner založil mořskou plovárnu. Zejména po 1. sv. válce, kdy Sopoty byly součástí svobodného města Gdaňsk, se staly vyhledávaným místem polské smetánky. Dodnes je to město hotelů, obchodů a pláží. 

Největší atrakcí je nejdelší dřevěné molo v Evropě – stavba z roku 1928, vybíhající více jak půl kilometru (515 m) do Gdaňského zálivu. 

Pobřeží dominuje lázeňská budova (z poč. 20. stol.), jejíž součástí i 30 m vysoká věž (původně vyhlídková věž, maskující komín lázeňské koupelny, nejpozději od 50. let slouží i jako maják) 




Na hlavní třídě Bohaterów Monte Cassino směřující od mola se nachází bizarní Křivý dům (Krzywy Domek) a na jejím druhém konci nedaleko železničního nádraží kostel sv. Jiří (Kościół św. Jerzego) z let 1899-1901.




Kolonáda a fontána




Sopoty jsou plné krásných vil. My jsme si trochu podrobněji prohlédli dvě- první byla tzv. Claaszenova vila postavená podle návrhu Waltera Schultze v roce 1903 pro gdaňského obchodníka a konzula Spojených států v západním Prusku Ernsta Augusta Claaszena. Jeho firma obchodovala s cukrem, ale v roce 1924 zkrachovala a Claaszen spáchal sebevraždu. O rok později jeho rodina dům prodala podnikateli Oscaru Meltzerovi, jehož rodina v něm žila až do konce druhé světové války. Po válce v něm krátkou dobu žil Eugeniusz Kwiatkowski, vedoucí delegace vlády na pobřeží. Po roce 1948 byla vila používána jako sídlo vládních úředníků a pedagogicko-psychologická poradna. Od roku 2000 se zde nachází Muzeum Sopot.





Basnerova vila připomíná (prý) hrad v Malborku a nechal si ji postavit obchodník s obilím a nemovitostmi Fredrich Basner z Gdaňsku. Budova byla navržena architektem Adolfem Biedelfeldem a dokončena v roce 1910. Rodina Basner často pořádala v přízemí vily výstavy, ve kterých prezentovala své sbírky umění. Krize ve dvacátých letech je ale donutila většinu sbírek prodat. Po druhé světové válce budova sloužila jako vládní rekreační středisko a mateřská školka.Současným majitelem vily je společnost zabývající se námořní dopravou. 


 

Žádné komentáře:

Okomentovat