do Českého ráje cesta příjemná je, dudlajda

V letošním prvním prodlouženém víkedu jsme se rozhodli vydat po dlouhé době zase do Českého ráje. Vyjeli jsme v klidu v sobotu dopoledne, stavili se na výborné zmrzlině v Oboře u Doks a potom vystoupali na kopeček Radechov zkontrolovat kešku.

Vrch Radechov mezi Bělou pod Bezdězem a Dolní Krupou tvoří přírodní památka s květnatými a kyselomilnými bučinami, ale hlavně kousek pod vrcholem je lovecký zámeček z poloviny 19. století postavený v tyrolském stylu. V zámečku pobývali Valdštejnové i členové císařské rodiny, například korunní princ Rudolf. Po druhé světové válce byl využíván ministry zemědělství. Říká se, že sloužil i jako "domácí vězení" ženy prezidenta Gottwalda, prý tu stávala i dřevěná rozhledna.

Pak jsme projeli kolem Mnichova Hradiště do Příšovic a z parkoviště mezi Velkým a Malým Písečákem jsme se vydali na procházu kolem Jizery. Po cyklostezce jsme došli k jezu u obce Přepeře. Sice se tam právě něco staví, ale jinak je to moc příjemné místo, občerstvení, zřejmě se dá i koupat, pěkné...

obecná škola v Přepeřích je jako z filmu pro pamětníky

socha sv. Agáty u silnice na Příšovice

Cestou na Hrubou Skálu jsme se ještě v rychlosti stavili v Turnově. Doufali jsme, že bude otevřené infocentrum, když je proloužený víkend, sobota a tak.... ale doufali jsme marně. Alespoň jsme došli na náměstí a prohlédli si synagogu.

kostel sv. Františka z Assisi na náměstí

V Turnově jsem už párkrát byla, ale na synagogu si vůbec nevzpomínám, asi to dřív nebylo nijak turisticky exponované místo, navíc teda synagoga nevypadá jako klasická synagoga...

V okolí synagogy stávalo židovské město, po rozsáhlém požáru v roce 1643 se tu začala soustřeďovat většina židovských domů.

Po celém dni už jsme toho měli přeci jen dost a tak už jsme jenom dojeli na Hrubou Skálu, kde jsme nocovali. Místní myslivecký spolek pořádá každoročně čarodějnice na louce u lovecké chaty a narozdíl od odstatních si termín posounou vždycky na sobotu, což se nám hodí. Letos to bylo dost komorní, ale to bylo vlastně dobře

Druhý den jsme popojeli kousek za Troskovice a vydali se na výlet, při kterém jsme obešli Trosky trochu větším okruhem kolem dokola.

Trosky od Troskovic, klasika

Po neznačených cestách jsme se prošli přírodní rezervací Apolena. Kdysi tu značky vedly, ale asi vzhledem k tomu, že Apolena je tvořena zvláště měkkým pískovcem a navíc tu ve skalách hnízdí vzácní ptáci (poštolka obecná, výr velký), byly značené cesty zrušeny. Je to ale krásná oblast úplně bez turistů.

mladá kapradina

Prošli jsme Dlouhou vsí a odbočili k Rokytnickému rybníku.

Trosky (Troska) od Rokytnického rybníka

Rokytnický rybník z ptačí pozorovatelny

Trosky z dalšího úhlu cestou k Vidláku

Zjevně ještě není sezóna, takže občerstvení u Vidláku bylo ještě zavřené, prošli jsme až skoro k Věžáku, ale před ním odbočili po cyklostezce na Želejov. Od silnice jsme potom odbočili a po neznačené cestě údolím došli k Nebákovu.

Rekreační Chata Nebákov byla postavena v roce 1941 stavitelem a projektantem panem Lacinou ze Sobotky, jako výletní sídlo pro ředitele Škody Plzeň pana Pantoflíčka.

Nebákovský mlýn

Po červené jsme pak vystoupali zpátky k autu a vyfotili naposledy Trosky zase z té "správné" strany.

Druhou noc jsme se rozhodli strávit v kempu Sedmihorky. Výlet byl ale docela krátký, takže jsme měli ještě dost času si vyjet na Kozákov.

Kozákov je se svými 744 m n. m. nejvyšší horou Českého ráje. Od roku 1928 se na vrcholu nachází Riegrova turistická chata a od roku 1993 zde stojí kovová věž, jejíž ochoz ve výšce 24 metrů slouží jako rozhledna. Výhled ovšem nestál za nic, tak jsme ani neměli důvod chodit nahoru. Nevím, jestli je to množstvím pylu nebo ještě jinými faktory, ale veškeré výhledy zamlžené a k ničemu.

tam někde by jinak byly vidět Krkonoše

i při absenci výhledů je tu ale krásně

jediné, co tvořilo dominantu byly (jak jinak) Trosky

pohled směrem k Turnovu

Potom už jsme se vrátili do kempu a část večera strávili u Skaláku. Kemp byl podle očekávání náležitě narvaný. My jsme si našli místo úplně na kraji stanové louky, tam to až na množství komárů docela šlo ....

V pondělí jsme se vydali jenom na krátkou procházku do skalního města. Zřejmě všichni turisti se tu prošli už v sobotu nebo v neděli, takže i na frekventovaných trasách bylo překvapivě prázdno, to potěší :-)

 

Podháj- tady jsme bydleli minule

 Po žluté jsme se vydali podél pramenů a potom po neznačené cestě vylezli na Bukovinu.

Josefův pramen

Antonínův pramen

Barbořin pramen

Na Valdštejn už jsme šli tradiční cestou přes vyhlídky.

vyhlídka Na Kapelu

vyhlídka U Lvíčka

Na Valdštejně bylo taky příjemně prázdno, krása...

Valdštejn, nejstarší hrad Českého ráje, byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů, předků pánů v Valdštejna. Valdštejnové drželi hrad asi do roku 1380 a další majitelé páni z Vartenberka do počátku husitských válek.  Koncem 15. století byl hrad opuštěn, obnovili ho Valdštějnové, kteří tu v 18. století vybudovali poutní místo v prostředí starých ruin rodového sídla. V tom pokračovali i noví majitelé panství Lexové z Aehrenthalu v první polovině 19. století- vybudovali turistické cesty, vyhlídky, lázně Sedmihorky. Jako zajímavý turistický cíl zpřístupnili hrad Valdštejn mezi prvními památkami u nás a romantickými úpravami dotvořili starobylé prostředí. V současné době je hrad Valdštejn v majetku Města Turnova.

V malé kapli na prvním nádvoří byla nově  zrestaurovaná malba sv. Jana Křtitele. Malbu vytvořil v roce 1837 malíř František Mašek a údajně představuje podobiznu básníka Karla Hynka Máchy. Mácha byl jedním z prvních turistů, kteří hrad navštívili.

Z Valdštejna jsme se kousek vrátili a po modré značce sestoupili kolem Janovy vyhlídky k rozcestí Pod Čertovou rukou.

z Janovy vyhlídky

Čertova ruka

Dole už jsme procházeli samotným centrem Kapely- tady skála Taktovka.

.. a naproti ní Kapelník

Po návratu k autu jsme už protentokrát Český ráj opustili, cestou zjistili, že je přeci jen pondělí a skoro všude mají zavřeno, a taky zkonstatovali, že se chystají pořádné oslavy čarodějnic- připravované vatry vypadaly, že to bude stát za to.