sobota 11. května 2024

Wroclaw- nádraží a staré město

Po delší době jsme se vypravili na sever, a to konkrétně do Wroclawi, česky Vratislavi a německy Breslau. 

Tohle naštěstí nebyl náš autobus, jel někam na Ukrajinu, ale už na Florenci mě to docela pobavilo

Cesta byla trochu dlouhá, ale ubytování jsme měli blízko nádraží a všechno šlo (naštěstí) celkem hladce. První večer jsme se jen zašli podívat na nedaleké vlakové nádraží. I to je totiž podle průvodce turistickou atrakcí.


Vratislavské hlavní nádraží bylo postaveno v roce 1857 podle návrhu královského architekta Hornoslezské železnice- Wilhelma Grapowa. Vlaky původně projížděly středem dnešní nádražní haly, pódium naproti pokladnám je pozůstatkem tehdejšího nástupiště. Při rekonstrukci v letech 1899-1904 byla postavena nástupištní hala, která je využívána dodnes.




podchod pod nádražím vyfocený poslední den před odjezdem

Město Wroclav vzniklo už v 10. století jako pevnost na soutoku pěti řek. Město získalo název Vratislavia podle českého knížete Vratislava I., vládu nad územím ale držela polská knížata. To se změnilo v roce 1335, kdy Vratislav a celé Slezsko získal český král Jan Lucemburský a připojil jej k českému království. Během 16. století se Vratislav stala nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české.

Roku 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví, přešla Vratislav pod vládu Pruska. Stala se jedním z největších německých měst, změnila jméno na Breslau a proslula jako centrum německé vědy. Místní univerzita vychovala deset nositelů Nobelovy ceny. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a město se stalo součástí obnoveného Polska.

Druhý den jsme se ještě plni sil vypravili prozkoumat centrum. Staré město je vlastně ohraničeno řekou Odrou a vodním příkopem podél něhož vede ulice Podwale se Staroměstskou promenádou. 

Na Swidnické ulici, která je hlavní tepnou, nás zaujal slavný obchodní dům Renoma. Byl postaven v roce 1930 a je považován za architektonicky nejkrásnější nákupní centrum ve Vratislavi. Na svou dobu byl určitě krásný a hlavně monumentální, dneska je to (asi po rekonstrukci) trochu přezdobené..


vedlejší gotický kostel Božího těla


socha Boleslava Chrabrého

Hned vedle protější Opery se nachází zajímavý hotel. Hotel Monopol byl otevřen v roce 1892 jako nejluxusnější hostel ve městě. V roce 1937 tu z jeho balkonu mluvil Hitler (v průčelí už balkon není, hotel byl dost poničen za války).



Asi nejznámější atrakcí města jsou ale trpaslíci (krasnali). Na hlavním náměstí je jich minimálně deset, ale hemží se to jimi všude v centru.  Tradice tvorby trpaslíčků vznikla jako součást protikomunistického hnutí Orange Alternative, kdy se malovali na protest proti komunistické cenzuře na zamalované protisocialistické nápisy, aby zesměšnili vládnoucí třídu. První taková kresba byla provedena v noci z 30. na 31. srpna 1982 a do konce roku 1983 jich vzniklo více než 1000. Největší popularity dosáhli trpaslíci 1. června 1988, kdy ulicemi Vratislavi pochodovalo od 10 000 až 20 000 účastníků „Trpasličí revoluce“. Každý z nich měl na hlavě trpasličí klobouk. Nyní jsou místní malé bronzové sošky trpaslíků symbolem svobody a kreativity.



Asi nejznámějším trpaslíkem je 
Papa Krasnal, který byl v roce 2001 umístěn na křižovatce ulic Świdnicka a Kazimierza Wielkého. 



Swidnickou ulicí jsme došli na hlavní náměstí zvané Rynek. Rynek se rozprostírá se téměř na 4 hektarech plochy a jeho pomyslným středobodem je historická budova radnice. Rynek ve Wrocławi je jedním z největších středověkých náměstí v Evropě a slouží jako pěší zóna. Středovou část náměstí zabírají budovy Starého městského domu, Nového městského domu a dalších měšťanských domů.




Tomu říkám originální název pro hospodu


Další dominantou náměstí je kromě radnice ještě skleněná fontána vystavená v roce 1996 s původním úmyslem ji na místě ponechat pouhé dva roky. Místní i turisté si ji však natolik oblíbili, že tu stojí dodnes. 



Radnice ze 13. století byla vždy domovem obchodu, soudů a úřadů. Dnes je v ní městské muzeum  měšťanského umění. Během druhé světové války utrpěla radnice řadu škod, přišla o hodně sochařských prvků a letecká puma se zasekla v její střeše aniž by vybuchla.



Pár kroků od náměstí stojí kostel sv. Máří Magdaleny. Mezi jeho věžemi se nachází slavný Most kajícníků (někdy taky nazývaný Most čarodějnic), který je jednou z nejpopulárnějších vyhlídek ve Vratislavi.


Naproti mě  zaujal krásný dům, který jsem až doma identifikovala jako obchodní dům bratří Barachů. Byl postaven v roce 1904 pro německou židovskou obchodnickou rodinu Barachů architektem Georgem Schneiderem. Barachovi prodali svou síť obchodních domů v letech 1934 a 1935 pod sílícím tlakem vládnoucí politických uskupení a opustili i zemi. Budova byla těžce poškozena za války a po válce rekonstruována.


Na druhé straně náměstí stojí Kostel sv. Alžběty a slavné domy nazvané Jeníček a Mařenka. Dva domky jsou spojeny branou, která původně vedla na hřbitov. Ke svému názvu přišly až po válce, inspirací byly pohádky bratří Grimmů- brána evokuje představu, že větší Mařenka drží za ruku menšího Jeníčka v hustém lese okolních daleko větších domů.

Hned vedle Rynku se nachází menší Solné náměstí. Stejně jako Rynek je obklopeno malebnými barevnými domky a koná se tu květinový trh. 


Po odpočinku na Solném náměstí jsme se trochu prošli uličkami starého města a došli k Univerzitě s Matematickou věží. Věž byla postavena v letech 1723–1737 a na její terasu se dá vystoupat. Věž původně sloužila jako astronomická a meteorologická observatoř, plány na stavbu počítaly původně s výstavbou dalších dvou věží vedle ní, ale války a finanční problémy v 18. století tyto plány překazily. 

Interiéry univerzity, která pochází z roku 1739 skrývají reprezentační prostory, nejpůsobivější je Leopoldova aula, kterou zdobí fresky z 18. století. V Oratoriu Marianum (Hudební oratoř) koncertovali Paganini a Ferenc Liszt. 


Na Univerzitním náměstí se nachází slavná kašna s nahým šermířem z roku 1904; legenda vypráví, že šermířem je samotný autor Hugo Lederer, který kdysi Vratislav navštívil a opilý se svými spolužáky prohrál všechny své peníze a oblečení během karetních her, načež byl ponechán nahý pouze s mečem jakožto symbolem šlechetnosti a čestnosti člověka.



Poslední den ve Wroclawi jsme ještě znovu prošli pár uliček sterého města, abychom se  podívali na  prostor bývalých jatek, který dnes zdobí sousoší kozy, prasete, kohouta, husy s vejcem a králíkem. Sousoší vyjdřuje úctu ke zvířatům nápisem: „Na počest poražených zvířat – Spotřebitelé“.

bez houfů dětí i dospělých sedících na zvířatech nebo je aspoň objímající se to vyfotit prostě  nedalo...


Žádné komentáře:

Okomentovat