Gorlitz mě tak nadchl, že jsem se po cca 14 dnech vrátila a strávila tam moc příjemný prodloužený víkend. Bydlela jsem v samém centru, počasí bylo skoro ideální, co víc si přát.
Kolem hlavních městských památek jsem procházela opakovaně, občas jsem si je vyfotila v pěkném světle nebo z jiného úhlu.. ale v zásadě to hlavní v samotném centru jsem už viděla při minulé návštěvě...
Moje návštěva začala na nádraží, které jsem si tentokrát pořádně (a několikrát) prohlédla.
Po napojení Zhořelce na saskou a pruskou železniční síť v roce 1847 a stavbě 475 m dlouhého viaduktu přes řeku Nisu vzniklo nejprve malé nádraží. V důsledu rostoucí železniční dopravy a rozvoje Zhořelce jako dopravního uzlu bylo na začátku 20. století nutné postavit nové nádraží. Nová secesní budova nádraží s velkou vstupní halou dnes působí jako z jiné doby.
Vě městě je poměrně hodně reliktů dřívějších dob, pěkné fasády se starými reklamami nebo zdobené opuštěné výkladní skříně.
|
Tlustá věž v přímém slunci |
|
kašna na Horním náměstí |
|
kazatelna před radnicí z 1.poloviny 16. st. se sochou Spravedlnosti |
|
dům Waage na Dolním náměstí |
|
Skulptura v jedné z bočních ulic, úplně jsem to asi nepochopila, ale tak nevadí... |
Obě náměstí jsem cestou zpět obešla z druhé strany, kde se dá přes plot nahlédnout k budově původní židovské synagogy. Ta byla posléze nahrazena velkou synagogou u městského parku.
Každý den jsem chodila kolem slavného obchodního domu, který je považován za nejhezčí obchodní dům v Německu a proslavil se hlavně jako kulisa filmu Grandhotel Budapešť. Fasáda secesní budovy byla vytvořena po vzoru berlínského obchodního domu Wertheim na Lipském náměstí. Velmi působivý je prosvětlený vnitřní prostor, kolem nějž se vinou patra s obchody. Od vystavění v letech 1912-13 byl dům vždy obchodním domem. Nyní (zřejmě) ještě pořád probíhá rekonstrukce, dovnitř se rozhodně jít zatím nedá.
|
Horní náměstí s Reichenbacher Turm |
Kostel Nejsvětější Trojice na Horním náměstí býval klášterním kostelem františkánského kláštera a byl postaven v letech 1234 až 1245.
Na začátku Dolního náměstí stojí Krásný dvůr, nejstarší měšťanský renesanční dům Německa. Až do 20. století v něm býval činný pivovar. Dům vznikl spojením několika domů, po velkém požáru města v roce 1525 ho městský stavitel Wendel Roskopf obvnovoval a využil při tom předchozí stavbu. Po rozsáhlé sanaci v něm vzniklo Slezské muzeum.
V centru města jsem vyfotila spoustu krásných dveří a portálů..
|
pozdně gotický tzv. Šeptající oblouk- má zajímavé akustické vlastnosti- když na jedné straně něco pošeptáte, na druhé straně oblouku je to výborně slyšet |
Díky jedné z keší jsem ve městě obešla asi 10 míst se Stolpersteiny. Zajímavé jsou hlavně tím, že místní Židé až na výjimky válku přežili v emigraci, do které odešli před jejím začátkem... Jestli to není nějakou zvláštní formou výběru, bude to zřejmě tím, že jejich zkušenosti ze 30 let v srdci tehdejšího Pruska jim jasně naznačily, kdy je třeba Evropu opustit... To se o jejich soukmenovcích z klidných Čech asi říct nedalo...
Žádné komentáře:
Okomentovat