jarní Plzeň

V krásném dubnovém víkendu jsem se vypravila směrem na Plzeň. V pátek jsem měla spoustu času na procházku po centru Plzně. 

Brala jsem to tedy tak nemátkově, bčas nahlédla do obchodu, zašla na kávu a tak. Procházku jsem začala ve Smetanových sadech a pásmem parků okolo centra pak pokračovala dál.

bronzová socha koně od Michala Gabriela ve Smetanových sadech

nedaleký pomník Josefa Františka Smetany- přírodovědce, historika a člena premonstrátského kláštera v Teplé

naproti Západočeskému muzeu vede přes Radbuzu dvojitá lávka se sgrafity dvou Titánů

lavička Václava Havla v Šafaříkových sadech

v Šafaříkových sadech se také nachází nástěnná malba Theatrum mundi, která je největším velkoplošným nástěnným obrazem v ČR. Zobrazuje slavné osobnosti spojené s Plzní

Parkama jsem došla až k Masným krámům. 

Budova masné tržnice s typickým štíhlým cimbuřím byla postavena na trojlodním půdorysu v roce 1392. Budova sloužila jako tržnice do 2. světové války, potom zde bylo skladiště a v 60 letech měla dokonce být zbourána. V roce 1965 bylo ale rozhodnuto o využití budovy jako výstavní síně Západočeské galerie, výstavní síň je tu dodnes.

Nedaleká Mlýnská strouha se také nazývá plzeňské Benátky. Tohle pohodové místo s umělým jezírkem a spoustou míst k posezení je také součástí městského sadového okruhu.

Uličkama jsem pak prošla na náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje. 

Dominanta náměstí Republiky v Plzni a sídelní katedrála plzeňského biskupa byla založena pravděpodobně společně s městem kolem roku 1295. Klenotem chrámu je Šternberská kaple z první poloviny 16. století, která sloužila jako rodinná hrobka. Věž katedrály je považována za nejvyšší gotickou kostelní věž v Čechách a její výška je 102,6 metrů.

nenápadná socha Ruce od Lukáše Řezníčka těsně u katedrály

Nedaleko katedrály stojí barokní Mariánský sloup z roku 1681. Plastika plzeňské Madony na sloupu je doplněna osmi svatými na podstavci.

zábradlí kolem kříže v zadní části katedrály

kašna Velbloud z roku 2010 od Ondřeje Císlera a Jakuba Vlčka na náměstí

Při dalších toulkách po městě jsem došla i k Velké synagoze, ta byla ale zavřená... Na schodech před ní jsem aspoň vyfotila památník Šlépěje od Lukáše Řezníčka.

Kolem novorenesančního divadla J. K. Tyla jsem se potom vrátila zas do sadů a různě se ještě procházela po centru.

budova byla postavena v letech 1897–1902 dle návrhu architekta Antonína Balšánka.

vstup do Františkánského kláštera, ten byl založen r. 1300, mnohokrát poničen, barokně přestavěn

Na závěr jsem se ještě vrátila do Šafaříkových sadů a vyfotila památník Spejbla a Hurvínka. Sousoší zhotovil František Bálek podle návrhu výtvarníků Jaroslava Plejskala a Savasse Vojatzoglu, odhaleno bylo 14. června 2002.