V sobotu jsme se vydali na kratší procházku po okolí Maxiček. Začali jsme u Vlčího jezera zvaného Vlčák. Z dětství si pamatuju, že jsme sem často jezdili, hlavně v zimě, kdy se tady bruslilo. No, třeba ještě něco takového zažijeme, slibují pernou zimu :-)
Dopoledne bylo jezero pěkně nasvícené podzimním sluncem a kolem bylo i docela dost procházejících se lidí. To ještě trvalo pěkné počasí...
Vlčí jezero vlastně není přírodního původu Je to ve skutečnosti bývalý rybník Neustallteich, u něhož bylo dalšími úpravami zrušeno stavidlo. Dnes tedy funguje tato vodní nádrž v režimu průtokového jezírka. Rybník Neustallteich je doložený z konce 16. století, tj. z doby, kdy zde hospodařili rytíři z Bunau.
Jeho původní účel není znám, ale název Neustallteich, což znamená
"Rybník u nové stáje", svádí k domněnce, že sloužil k zadržování vody k
napájení dobytka. Nové pojmenování se vykládá tak, že slovo "vlčí"
znamená zdivočelý, zvlčilý, čili "Zdivočelý rybník". Dalším výklad jména
se datuje do léta roku 1947, kdy u tohoto rybníka tábořili skauti z tehdejšího bynovského oddílu. Rybník se stal oblíbeným místem "smečky vlčat", kteří mu začali přezdívat Vlčí jezírko.
Potom jsme přes Maxičky zamířili ke smírčímu kříži. Jedná se o sloupková boží
muka z konce 16. století. Podle pověsti připomínají smrt myslivce (dle
jiné verze pytláka). Na mapách byla do roku 1945 uváděna jako Dienels
Kreuz. Zbytky kaplice ležely ještě v roce 1987 vedle sloupku. Podle
dobové fotografie v děčínském muzeu a diapozitivu zbytku kaplice byl
vyhotoven návrh na zhotovení kaplice nové. Opravu provedli kameníci Jan
Pokorný a Josef Nepomucký v roce 1992.
V okolí Maxiček je k vidění spousta krásných starých kamenných cest. Když jsou na některých místech kameny dobře odkryté a zachovalé, musíme obdivovat původní německé stavitele. Úseky zachovalých cest, které občas vystupují pod nánosy hlíny, jsou bytelné a krásně postavené, prakticky by se po nich dodnes dalo jezdit.
Tady je pár fotek z cesty od rozcestí u Buku podél Dolnožlebského potoka do Dolního Žlebu (po žluté).
Až do Dolního Žlebu jsme tentokrát nedošli, i když to bylo v plánu. Postupně se totiž zatáhlo a když jsme scházeli dolů začalo poměrně hustě pršet. Zatočili jsme tedy po silnici zpět k Maxičkám a kolem studánky U rampy jenom v rychlost prošli. Jeptišku a plánované vyhlídky na téhle straně řeky jsme museli oželet, halt někdy jindy...
Nahoře, už jenom kousek od Maxiček jsme ještě vyfotili pěkný viklan, u kterého jsme se víc zdržovali na jaře. Říká se mu Čertův kámen, ale žádné další informace jsem nedokázala dohledat.
Žádné komentáře:
Okomentovat