Slovensko 2017- Liptovský Hrádek a okolí

Letos jsme se (stejně jako vloni, předloni atd. :-)) vydali na dovolenou směr Slovensko. Plán byl tentokrát takový, že první část strávíme v Liptovském Hrádku na úpatí Nízkých Tater a uděláme pár výletů po okolí, něco do Západích Tater a tak. Jako obvykle nám počasí trochu mařilo plány, ale dalo se to vydržet...

Cestu jsme pojali netradičně na dvě etapy a stavili se kousek za Litomyšlí a potom na Radhošti. Původně jsem tam chtěla i spát, ale nakonec jsme přespali ve Vsetíně a druhý den pokračovali na východ.

Na Radhošti jsem nebyla pěkně dlouho a naplánovali jsme to tak, že přijedeme až navečer, kdy odejdou největší davy lidí a tudíž budeme mít cestu ke kapli a vůbec okolí sami pro sebe. Byl to zjevně dobrý nápad, pár lidí tam samozřejmě bylo, ale když jsem si představila ty davy, kterými bychom se prodírali, kdybychom přijeli dřív, fakt jsem si gratulovala.

Nejdřív jsme si prohlédli nově budovaný Libušín s vedlejší moderní chatou a jedinou zachovanou starou chatou.

Chata Libušín utrpěla ničivým požárem na jaře 2014 a postupně se obnovuje... vypadá to na dlouho

chata Maměnka- jediná dochovaná

Pod chatami stojí kaplička, kterou také navrhl architekt Jurkovič

altán Cyrilka byl postaven už v roku 1894

O kus dál už jsme došli k soše Radegasta od Albína Poláška. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti a byla odhalena v roce 1931. Poté, co do něj uhodil blesk, se město rozhodlo zachovat originál a nahradit ho dokonalou replikou z pravé jihočeské žuly, jejíž zhotovení trvalo 2 roky. Originál se nyní nachází ve vstupní hale frenštátské radnice

Za Radegastem se začaly otevírat první daleké výhledy. Nejbližší okolí jsme ještě jakž takž zvládli pojmenovat, ale vzadu vykukující slovenské vrcholy už skoro vůbec....

směr Ondřejník

první hřeben jsou Vsetínské vrchy a za nimi Javorníky

 Za chvilku už jsme došli k hotelu Radegast a ke kapli se sochou.

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje byla postavena v roce 1898 v byzantském slohu, věrozvěsti toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Ještě poslední pohled směrem na Bílé Karpaty, nakonec jsme identifikovali Velký Lopeník :-)

Druhý den jsme se přesunuli konečně na Slovensko. Bohužel jako obvykle začala i letos naše dovolená deštěm, takže z plánovaných Súlovských skal sešlo. Místo toho jsme se krátce zastavili u Liptovské Mary a prohlédli si kostel Panny Marie a hráz.

Gotický kostel vznikl v letech 1260-1280 na místě staršího románského chrámu. Byl přestavěn goticky, pak renesančně a v letech 1973-1974 byl až na věž rozebrán kvůli budování vodní nádrže. Jeho replika je ve skanzenu v Pribylině.

Nakonec jsme popojeli do Liptovského Hrádku, kde jsme se ubytovali v kempu Borová Sihoť. Bylo tam překvapivě málo lidí, možná i proto, že kemp nepatří mezi nejlevnější, přestože dobu svého rozkvětu má viditelně za sebou... ale prostředí je tu krásné, kousek teče divoký Váh, výhled na Západní Tatry.. no krása.

Druhý den jsme se vydali na průzkum okolí. Nejdřív jsme se po poněkud nedůvěru budícím lanovém mostě přešli Váh a po jeho břeho došli po pěšině do městečka Liptovský Hrádok.

Historie města se počítá od 13 století a je spojena s hradem. K největšímu rozvoji došlo od 18. století a byl spojen se solným úřadem, vznikem lesnické školy a v 19. století s rozmachem dřevařského a hutnického průmyslu. Lesní železnice zabezpečovala svoz dřeva a dělníků z Čierného Váhu až do Liptovské Tepličky, byla zrušena v r. 1970, budova železniční stanice zůstala (druhá trať tu ale stále vede, vystupovali jsme tu vždycky cestou na tábor do Malužiné a je to ta úplně nejhlavnější trať ze Žiliny do Košic).

bývalá železniční stanice

V ulici Pod lipami a Hradná je spousta poměrně honosných domů, které si tu stavěli vysocí státní úředníci, místní honorace, anebo byly sídlem úřadů.

budova původní lesnické školy vzniklé roku 1796. Byla to první lesnická škola v Uhersku a jedna z nejstarších v Evropě

Na konci Hradné ulice jsme došli k hradu a památníků padlým.

výhled na Kriváň ze skalky nad hradem

Hrad byl postaven okolo staré strážné věže pravděpodobně po roce 1312 u důležité Povážské cesty. V 15. století byl dobyt husity, poté ho obsadili jiskrovci. Na počátku 17. století byla ve východní části hradu postavena renesanční pevnost. Největší strategickou úlohu měl při bojích proti povstalcům Františka Rákócziho II, kteří ho sice nedobyli, ale poškodili ho a okolní vesnice do základů zničili. Po požáru roku 1803 byla obnovena jen spodní část a původní hrad zůstal jen v rozvalinách, které se dočkaly rekonstrukce až v letech 2005–2010.  Okolo hradu je bývalý klášter, ze kterého je teď hotel.

Kaplička tu byla první, voda okolo byla napuštěna až potom, takže kaplička zůstala na ostrově

další kaplička u jezírka, původně jsme mysleli, že je to něco meteorologického, ale ne

Odpoledne jsme se vydali podél Váhu, kterému v jedné části mocně zpevňují koryto, až do Liptovského Jána. Liptovský Ján je hodně zajímavá obec- kromě minerálních pramenů se tu nachází 13 kaštielů, což je dost unikátní. Některé jsou zrekonstruované, některé chátrají, a to jsme nestihli vůbec vidět všechny, jen to, co jsme potkali cestou.

Další zajímavostí je tzv. kaďa- vedle pramene Teplica se tu nachází malý přírodní kráter s přilehlým bazénkem. V kráteru vyvěrá termální voda bohatá na minerály, která léčí nemoci revmatické, pohybového ústrojí a ženských orgánů. Voda je teplá, různě to tam bublá a je to tu dost obležené lidma.. My jsme to teda neozkoušeli :-)

Románsko- gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století

potkané kúrie