V chmurném zimním dni jsme se vydali na kratší výlet po okolí Všetat. Kdysi jsem tudy projížděla a pamatuju si Všetaty jako takové poněkud chmurné a depresivní místo. Teď jsem zjistila, že se od té doby nic moc nezměnilo, Všetaty prostě nejsou moc pěkné... i když je pravda, že po okrajích se i trochu staví a rekonstruuje, přeci jen se odtud dojíždí do Prahy.
Obec pod vrchem Cecemín patřila rodu pánů Všetatských ze Všetat. Vrch Cecemín se táhne dozadu k Dřísům, byly tu velmi staré vinice.
Z nádraží jsem nejdřív zamířila nejdřív na druhou stranu do Přívor. Od roku 1976 jsou Přívory součástí Všetat (a ty jsou oficiálně městys), obě původní obce odděluje železniční trať.
Nejdřív mě zaujal tzv. Zelený mlýn u hlavní ulice. Mlýn je po komletní rekonstrukci a funguje jako
odpočinkové, meditační a vzdělávací centrum.
V Přívorech je taky hezký park se sochou TGM, je taková pěkně civilní :-)
O kus dál, ale pořád ještě v Přívorech je stará sokolovna. Ta v Přívorech od počátku 20. století chyběla, takže se postupně chystala její výstavba, pořádaly se sbírky a v roce 1920 byla nakonec sokolovna postavena a předána k užívání.
O kousek dál přes trať už ve Všetatech je další sokolovna, tentokrát ta Všetatská. Byla postavena v roce 1927, rozšířena v roce 1975. Původně zde také fungovalo vesnické kino.
 |
| naproti sokolovně je památník padlým |
Všetaty jsou samozřejmě hlavně známé jako bydliště Jana Palacha. Nemohla jsem tedy minout ani Palachův dům.
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v
Praze v rodině živnostníka - cukráře ze Všetat. Změna režimu po roce
1948 postihla i jeho otce, který byl svými výrobky vyhlašeny po celém
okolí. V roce 1951 byla jeho cukrárna zrušena a o čtyri léta později i
výrobna, a tak nastoupil jako dělník do pekáren v Brandýse nad Labem.
Otec byl pro Jana Palacha velkým vzorem, miloval ho a velmi rád
poslouchal jeho vypravěni o velkých postavách našich národních dějin.
Zřejme díky jemu si postupem doby vypěstoval mimořádny zájem o historii.
Po hlavní silnici jsem došla na náměstí. Nic moc tu není, ale alespoň domy nejsou tak omšelé, je tu škola, hospoda, kostel.
Školu na náměstí navštěvoval Jan Palach, což připomíná další deska. Prý nebyl v učení nijak výrazný, učitelé ho pokládali spíše za průměrného žáka. Nyní je škola po Janu Palachovi pojmenována.
Nedaleký kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn na místě původního v roce 1780. Roku
1885 byla ke kostelu přistavěna průčelní věž a na jižní straně další
sakristie. Opravami prošel kostel v roce 1924 a v roce 1949 prodělal
velkou rekonstrukci. Další oprava pak byla uskutečněna v roce 1995.
Kus za kostelem je místní hřbitov.
Jan Palach byl pohřben na Olšanskych
hřbitovech, v roce 1973 byly jeho ostatky zpopelněny a popel uložen zde ve Všetatech. Převoz proběhl tajně a narychlo. V roce 1990 se urna s popelem vrátila
na Olšanské hřbitovy.
Nyni se nachází v urnovém háji všetatského hřbitova pouze pomník,
který připomína místo, kde předtím byla umístěna jeho urna.
Od hřbitova jsme konečně zamířili trochu do přírody, i když jsou tu spíš pole nebo louky. Na vrch Cecemín nevede značená cesta, ale naštěstí nepršelo, takže se dalo přejít i přes pole.
Na jižní straně vrchu Cecemína se nacházela první vinice v Čechách, a to již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců. Táhla se po stráni nad dnešními Nedomicemi až ke Všetatům. Vinice se odnepaměti nazývala vinicí sv. Václava a díky ideální, k jihu obrácené poloze a kvalitní půdě rodila po staletí vynikající víno. Tato prastará vinice byla však v roce 1818 zrušena, zůstala neudržována a postupně pustla.
Do Všetat jsme se vrátili částečně po silnici a částečně po žluté značce, bylo toho tak akorát...
Žádné komentáře:
Okomentovat