středa 3. listopadu 2021

Děčín, Benešov a cesta na Prahu

V neděli jsme se vypravili do Děčína. Na centrum nakonec vlastně nedošlo, zato jsme si prohlédli část Podmokel.

První zastávka byla u krásného ovčího můstku. Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok má extrémně vysokou klenbu kvůli průchodu dřeva při plavení a dochovanou čedičovou dlažbou, je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, a převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru. Můstek nechal postavit roku 1561 Günter z Bünau pro zajištění dostatečných pastvin. Jeho extrémní vyklenutí dalo vzniknout pověsti o nevůli vrchnosti umožnit přes můstek jízdu selských povozů. 






Nedaleko jsme procházeli kolem evangelického kostela s pseudorománskými a pseudogotickými prvky.


Hlavním cílem byla ale děčínská synagoga, která jako jedna z mála přečkala 2. světovou válku bez větší úhony. Byla postavena roku 1907 v kombinaci secesního a tzv. orientálního slohu. Ve druhé polovině 20. století byla využívaná jako okresní archív. V 90. letech byla synagoga navrácena místní Židovské obci, která ji zrekonstruovala.



Když už jsme byli tady, vystoupali jsme i na vyhlídku u Pastýřské stěny. 

V roce 1905 nechala obec Pomokly na místě nevyhovujícího dřevěného pohostinství postavit kamennou stavbu inspirovanou středověkým hradem. Autorem projektu byli stavitelé Putz a Weber. Součástí stavby je i 13 m vysoká vyhlídková věž s ochozem. Nyní vše zavřeno.. škoda. I tak je odtud ale pěkný výhled na centrum Děčína se zámkem.





Aniž bychom zdivočeli, vrátili jsme se k autu a pokračovali na Prahu přes Benešov nad Ploučnicí proslulý množstvím zámků.


Zámecký komplex se skládá ze dvou hlavních zámků, kterými jsou Horní zámek a Dolní zámek, a z dalších tří menších zámků: Volfův zámek, Morzinovský zámek a Konojedovský zámek. V areálu se nachází ještě tzv. Ballamský dům, ve kterém sídlí správa zámku a hospodářská budova. V Horním zámku, který má 3 věže, spatříte sbírku obrazů rodu Thun-Hohenstein. V Dolním zámku užasnete nad expozicí dokumentující život drobné šlechty na panském sídle. 






vedlejší pozdně gotický kostel Narození Panny Marie

Dál nás cesta vedla přes Českou Lípu, zastavili jsme se jenom v hostinci Na Staré Poště poblíž Zahrádek. 

Sešli jsme i k Novozámeckému rybníku a prohlédli si Novozámeckou průrvu.



Novozámecká průrva je uměle vytvořený kanál, který nechal vybudovat císař a král Karel IV., slouží jako výpusť Novozámeckého rybníka.


Hostinec Na Staré poště, původně poštovní stanice se zájezdním hostincem, je jednou z nejzachovalejších staveb tohoto druhu v severních Čechách. Budovu poštovní stanice s hostincem nechal postavit v 18. století na dominikálním pozemku v lokalitě Hirnsen mezi Novozámeckým rybníkem a historickou dálkovou komunikací majitel Novozámeckého panství Jan Adolf Kounic (1696–1771). Poštovní stanice byla vybudována v areálu staršího hospodářského dvora či spíše tvrze, která střežila přechod přes hráz a most na důležité obchodní cestě, vedoucí ze středních Čech do Žitavy.


rybářská bašta

U rybníka vzniklo v roce 2013 vyhlídkové molo k pozorování řady druhů ptáků na rybníce. My jsme teda neviděli vůbec žádného (možná někde vzadu bylo pár nějakých volavek nebo labutí, ale těžko říct).


... Jestřebí jsme nechali na příště a hurá do dalšího pracovního týdne.

Žádné komentáře:

Okomentovat