Rosa Coeli

Poslední výlet z Brna (opět v docela velkém verdru) jsme naplánovali do Dolních Kounic. Chtěli jsme vidět hlavně zdejší klášter, který se řadí k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Je to nejstarší ženský premonstrátský klášter na Moravě a hlavně pěkná ruina s atmosférou.

Klášter Rosa coeli (Růže nebeská) byl založen roku 1181 Vilémem z Pulína kvůli vykoupení z klatby, která na něho byla uvalena papežem za to, že plenil a pustošil rakouské kláštery a kostely. Musel učinit pokání a postavit klášter. Klášter byl zasvěceném Panně Marii a první sestry premonstrátského řádu sem přišly o dva roky později v roce 1183 i se svým proboštem Petrem z Louňovic v Jižních Čechách.

Postupem času byl klášter povýšen na proboštství a v roce 1268 si ho vzal dokonce pod svůj patronát papež Kliment IV. Klášter měl právo vybírat desátky ze 16 kostelů na Moravě. Dne 8. dubna 1284 král Václav II. oznámil, že je kounický klášter klášterem královským. Byl tedy pod ochranou samotného panovníka. 

Po hospodářském rozkvětu na přelomu 13. a 14. století byl klášter roku 1423 vypálen husitskými vojsky. Po požáru byla nad chrámem obnažena klenba, která se z povětrnostních vlivů zřítila. Chrámová loď byla poté zakryta trámovým stropem a původní klenba již nebyla nikdy obnovena. Na počátku 16. století, nastal úpadek kláštera.

Za ostatních majitelů panství klášter pustl. O obnovu opuštěného kláštera se pokusili premonstráti ze strahovského kláštera, když roku 1698 budovu odkoupili od tehdejšího majitele panství Ferdinanda z Ditrichštejna. V následujícím roce upravili bývalou kapitulní síň na kapli a směrem k řece nechali zrekonstruovat barokní budovu konventu. 

Roku 1703 byl nově zastřešený kostel znovu vysvěcen. Toho roku však Dolní Kounice zachvátil obrovský požár, který zničil i nově zrestaurovaný klášter. Poté byla opravena už jen budova konventu. Kostel byl ponechán ve zříceninách a obřady se konaly pouze v kapli. Špatné ekonomické podmínky nedovolovaly rozsáhlejší opravy kláštera, a tak i mše byly v kapli zakázány. Strahovští premonstráti roku 1808 prodali klášter zpět dolnokounickému panství. Od té doby se budovy začaly definitivně měnit ve zříceniny. Roku 1927 se o památku začal starat Komitét pro záchranu památek v Dolních Kounicích.

pohled z vyhlídkové věže

Ke klášternímu kostelu přiléhá na severní straně lodi křížová chodba s rajským dvorem. V přízemí křížové chodby je zaklenuto 20 polí křížové klenby.

Klášterní kostel má půdorys tvaru kříže. Hlavní chrámová loď měří 45 m na délku a 10 m na šířku. V přední části klášterního kostela v tzv. presbytáři se nacházel hlavní oltář zasvěcený Panně Marii. 

pan Koblížek je zřejmě vandal z roku 1868

kaple

Klášter jsme nakonec obešli kolem dokola a vzadu nahlédli i do staré zahrady s ovocnými stromy.

Celé Dolní Kounice jsem docela sympatické město, kde je překvapivě hodně památek. Kromě kláštera je tu ještě pozůstatek židovského města, židovský hřbitov nebo křížová cesta ke kapli sv. Antonína. My jsme si po obědě v místní výborné restauraci U Gottwaldů stihli prohlédnout jenom pozůstatky židovského města.

Masarykovo náměstí s kostelem sv. Petra a Pavla

Synagoga je jednou z nejstarších na Moravě, byla postavena v letech 1652-1656

portál na jednom z domů židovského města