Chomutov a Adolfov

V sobotu jsme se rozhodli navštívim známý Zoopark v Chomutově. Největší zahrada České republiky se rozkládá na ploše 112 ha a byla založena v roce 1975. Její specializací je chov živočichů palearktické oblasti, která zahrnuje oblast Euroasie a severní Afriky. V zooparku žije přibližně 1000 jedinců ze 160 druhů zvířat- tolik internet.

Já jsem teda byla docela překvapená, vůbec si z dětství nepamatuju, že bychom registrovali nějakou ZOO v Chomutově, nikdy jsem tu nebyla. Ale je fakt, že některé výběhy a hlavně klece vykazují značné známky stáří, tak to tu asi bylo. Zřejmě nás dostatečně uspokojovala ZOO v Ústí, případně v Praze. Jinak teda Chomutov docela fajn, je to tu takové příjemné a prostorné, ne moc přelidněné, ovšem co se týče zvířat, tak teda dost chudé + řada zvířat jako obvykle bojkotuje naši návštěvu a zbaběle se kdesi schovává, takže ve výsledku jsme prostě viděli pár buvolů, opice, lachtany a trochu toho běžného zvířectva typu kachny, ovce, osli...

tenhle pelikán byl normálně venku na chodníku a když jsme se přiblížili se psem, dost hrozivě roztahoval křídla a syčel..

jediný exemplář žirafy, co jsme viděli

legrační jakési zakrslé ovce

lachtani nešli vyfotit

Po zooparku jsme sjeli ještě do města. Chomutov mě onehdá při pracovní návštěvě překvapil pěkným historickým centrem. Zaparkovali jsme nedaleko neorenesančního Městského divadla z roku 1905 a vydali se na náměstí

Náměstí je v Chomutově fakt pěkné, takové tradiční. Uprostřed je pískovcový Trojičný sloup z roku 1732, vzadu vykukuje barokní kostel sv. Ignáce s areálem jezuitské koleje.

Ke kostelu Nanebevzetí panny Marie přiléhá ze strany městská věž z přelomu 15. a 16. století, na kterou je možné vystoupat.

Vlevo je vidět gotický kostel sv. Kateřiny, který byl postaven ve 13. století jako klášterní kostel komendy řádu německých rytířů. Z kostela se dochovala křížová loď, hlavní loď a věž zanikly během přestavby komendy na renesanční zámeček v 16. století. V 18. století byl kostel zrušen a používal se jako sýpka a skladiště. Otevřen veřejnosti byl znovu až v roce 2000.

V neděli jsme si vyjeli jen na chvíli nahoru do Krušných hor. Z Adolfova jsme došli až k hranicím s Německem. Na náhorní planině se otevíraly krásné výhledy. Míjeli jsme přírodní rezervaci Černá louka, která je významná jako komplex mokřadních luk a rašelinišť, žije tu tetřívek obecný.

Přímo na hranici s Německem je pěkné místo s potůčkem známé jako Černý kříž.

O jeho vzniku panují jenom dohady. K přepadení (nebo propadení) vozu mělo dojít v 18. století, ale je divné, že by tu projížděl poštovní vůz, když poštovní úřad byl ve Fojtovicích a hlavní poštovní cesta vedla z Německa (Fürstenau) přes Mohelnici do Fojtovic.

Ještě existuje varianta, že kříž je připomínkou zastřelení dvou českých vojáků v pohnutých dobách roku 1938 – 1939. Ale tato varianta je málo pravděpodobná, Černý kříž vždy opravovali a udržovali pouze Němci…