Polomené hory

Vždycky jsem části Kokořínska mezi Dubou a Blíževedlama říkala laicky Husa. Dneska jsem se setkala s názvem Polomené hory,  který se zřejmě používá pro celé Kokořínsko včetně Holanských rybníků a Ronova. Polomené hory se dělí ještě na další jednotky (Vlhošťská vrchovina, Housecká vrchovina) a to už je teda úplná věda.

Nicméně, my jsme se prostě vydali přes Úštěk do obce Obrok, kde jsme nechali auto. Odtud jsme vystoupali do skal většinou po neznačených cestách.

pohled do pole z Obrocké cesty

poblíž Kounického vrchu

a pro geocachery- kdyby někdo nevěděl, jak vypadá keš velikosti large

Sešli jsme na modrou turistickou značku a potom se dostali zase po neznačené cestě na zelenou. Po té jsme se kus prošli, vydali se zas do skal a nakonec po zelené zamířili k cíli naší cesty- Čapu.

Čap je pískovcová vyvýšenina (37 m.n.m.) se zbytky skalního hradu. Vrchol kopce tvoří 6 metrů vysoký skalní kyj ze železitého pískovce, čnící nad propastí. Tento pozoruhodný útvar bývá nazýván Čapská palice. 

Jsou odtud nádherné výhledy do všech stran..

pohled směr Kokořínsko a Dubá

vzadu Sedlo

Vlhošť

Kromě skalního útvaru se tu zachovaly nepatrné zbytky skalního hrádku založeného kolem roku 1400 Berky z Dubé. Postavil ho zřejmě Jindřich Berka zvaný Jednooký. V roce 1402 celý svůj majetek rozdělil mezi své tři syny, Václav Berka dostal Čap, ale sídlo panství přenesl do nedalekého Zakšína. Už za rok Václav Čap prodal i s okolními pozemky. V té době asi opuštěný hrad zanikl a i s okolím se stal částí panství Berštejn.

Z dřevěného hrádku se zachovala cisterna a sklepení vyhloubené do skal. Původní vzhled hrádku není znám.

vstup do sklepení

cisterna

Musela jsem konstatovat, že výstup na Čap po zelené značce byl po zimním povalování docela záhul. 

Cesta dolů byla teda už o dost lepší, po modré značce jsme potom opět po Obrocké cestě pohodlně došli zpátky k autu. Výlet to byl sice trochu kratší, ale díky lezení mezi skalama nahoru a dolu docela vyčerpávající.