Tak co to tady máme?: Velikonoční Ostrov a Cheb

O letošních velikonočních svátcích jsme se vypravili směr Slavkovský les. Původně jsme doufali v trochu lepší počasí, ale nakonec to nebylo tak strašné, jak předpovídali.

Naše první zastávka byla v Ostrově. Nějaký ten Velikonoční ostrov by asi nebyl k zahození, ale my jsme si vystačili s Ostrovem v ČR, tam to bylo taky pěkné:-)

Minule jsme si prohlédli místní sorelu a historické centrum úplně opominuli, tak jsme se rozhodli to napravit a projít se trochu kolem zámku, náměstí a tak.

Ostrovský zámek je poměrně rozsáhlý komplex budov, jehož základem byl gotický hrad obdélného půdorysu s nárožními věžemi ze 60.let 13.století. Druhá etapa dostavby se datuje do období vlády Lucemburků. Na přelomu 15. a 16. století je nechal přestavět na renesanční zámek – rodovou rezidenci ostrovské větve hrabat Šliků – pravděpodobně Kašpar Šlik. Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685–1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggio. Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody toskánskými v průběhu 19. a 20. století.

Palác princů

Nejvýraznější stavbou v zahradách je letohrádek- jedná se o raně barokní stavbu s bohatě zdobenými interiéry. Na místě původního dřevěného letohrádku ho nechal v letech 1673–1679 postavit Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský podle návrhu stavitele Abraháma Leuthnera. Vnitřní úpravy byly dokončeny v roce 1683. Letohrádek je majetkem státu a je v něm umístěna Galerie umění.

Zámeckou zahradu založil po roce 1625 tehdejší majitel ostrovského panství, Julius Jindřich, vévoda Sasko-Lauenburský. V její úpravě se prolínaly prvky renesančních, manýristických a raně barokních italských zahrad s hojným využitím vodního živlu v podobě vodotrysků a vodních ploch s bohatou sochařskou výzdobou. V letech 1665–1689 pokračovaly práce na úpravách zámecké zahrady již v souladu s barokní koncepcí reprezentativní zámecké zahrady. Třetí etapou v letech 1690–1715, kdy byl majitelem ostrovského panství Ludvík Vilém, markrabě Bádenský, barokní výstavba zámecké zahrady vyvrcholila. Jednalo se o jednu z prvních realizací francouzských principů zahradní tvorby Le Nötrovy školy v Čechách. Čtvrtá etapa, od konce 18. století, je fází pozvolné přeměny formální zahrady v přírodně krajinářský park. Většina staveb v parku byla odstraněna, vodní partie byly zcela opuštěny a umělecká výzdoba byla odprodávána a ničena. V přibližné podobě z druhé poloviny 19. století se park zachoval dodnes.

zadní strana domů u náměstí

Za zahradou začíná moc pěkný areál Piaristického kláštera. Raně barokní areál kláštera s kostelem Zvěstování Panny Marie nechala vybudovat v roce 1666 Anna Magdalena, vévodkyně Sasko-Engernská a Vestfálská. Odedávna se areálu přezdívalo Posvátný okrsek.
Po zrušení kláštera v roce 1852 prostory sloužily jako vojenský lazaret a od roku 1897 zde působily Sestry křesťanské lásky. Ve 2. polovině 20. století objekt využívala armáda, jejíž činností bylo zničeno barokní vybavení a klášter postupně chátral. Teprve v letech 2001-07 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a celý areál začal sloužit k bydlení a pořádání různých kulturních a společenských akcí.

vlevo kaple sv. Floriána

nahoře kaple Panny Marie Einsiedelnské- nechala ji postavit markraběnka bádenská jako poděkování za první slova svého nejstaršího syna, která pronesl po návštěvě poutní kaple v Einsiedelnu.

Kolem gotického kostela sv. Michaela a Panny Marie Větrné jsme došli na náměstí.

barokní sloup se sochou Panny Marie byl postaven z vděčnosti za ochranu před morovou epidemií

Z části zámku zničeného požárem vznikla vyhlídka na park.

Po prohlídce Ostrova jsme projeli Karlovy Vary, Chodov a nedaleko přehrady Tatrovice navštívili kamarády. Při té příležitosti jsme se prošli i k přehradě. V létě to tu musí být pěkné na koupání...

Ubytovaní jsme byli v Lázních Kynžvart, ale večer jsme se jenom v rychlosti podívali na zámek a prohlídku okolí nechali na později.

Další den jsme se vybravili na prohlídku Chebu.

Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století Slovany, na město byl Cheb povýšen roku 1179 a ve 13. a 14. století patřil střídavě k Čechám a Německu. Během husitských válek stál Cheb jakožto město katolické aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější době se ale připojil k luteránské reformaci. Asi nejznámější je Cheb tím, že dne 25. února 1634 tu byl, v domě na náměstí (za Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci. Chebsko mělo vždycky v rámci Zemí koruny české autonomistické tendence, tomu učinili konec až Habsburkové v roce 1723, když prohlásili Cheb svobodným královským městem. Většina obyvatelstva byla samozřejmě německé národnosti, což se projevilo po válce poklesem počtu obyvatel a zchátráním města.

po peší zóně od náměstí vede kovový pás s vepsanými historickými událostmi od počátku města až do roku 2011, pěkné

první záznam

a ten poslední ...

náměstí dole se Špalíčkem

kašna rytíře Rolanda se sochou z 16. století

Nová radnice, dnes galerie

Známý Špalíček je vlastně unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů ze 14. století.
Špalíček tvoří dva bloky tří až čtyřpatrových domů rozdělených uzoučkou Kramářskou uličkou, která je široká pouhých 160 cm.

v růžovém domě za Špalíčkem byl zavražděn Valdštejn

pohled na náměstí od Špalíčku

Kramářská ulička

socha ve výklenku domu (zadní strana Špalíčku)- David a Goliáš od Jaroslava Róny

Pod náměstím jsme obešli kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty. Jde o katolický farní kostel, a zároveň nejstarší existující kostel v Chebu. Původně byl vystavěn jako trojlodní románská bazilika, během své existence však několikrát vyhořel a byl rozsáhle přestavován.

některé domy na náměstí jsou krásné- v tom černém je jakýsi obchod s čarodějnickými potřebami

Z náměstí jsme zamířili do spleti uliček směrem k hradu. Většina domů je i tady opravená a všude jsou různé sochy, kašny. Jen škoda, že zrovna tuhle sobotu byla většina atrakcí zavřená, a to i hrad.

náměstí Růžový kopeček

Na místě původního slovanského osídlení nechala hrabata z Vohburgu v první polovině 12. století postavit kamenný hrad. V roce 1165 Cheb získal císař Friedrich I. Barbarosa a po stavebních úpravách jej začal využívat k pobytu při svých četných inspekčních cestách po říši, stal se tzv. císařským falcem. Úpadek hradu nastal po vpádu Francouzů v roce 1742.
Dnes spatříte románský palác s nepřehlédnutelnou Černou věží, která kdysi byla součástí románského opěvnění. Své jméno získala podle stavebního materiálu - sopečného tufu. Za pozornost také stojí tzv. dvojitá hradní kaple sv. Erharda a Uršuly, která patří mezi nejkrásnější románské památky u nás, dále pozůstatky hospodářských budov, mlýnská věž nebo hradní kasematy. Bohužel- zavřeno.

vlevo Štaufský sloup- jde o sloup z travertinu, odhalený v roce 2013, který připomíná místa v Evropě, které v minulosti spojoval významný rod Štaufů. Za hranicemi ČR bylo postaveno 20 takových sloupů a na našem území je to vůbec první sloup.

Od hradu jsme obešli areál Františkánského kláštera. Původně minoritský klášter s kostelem byl založen před rokem 1247. Později přešel pod správu františkánů a byl několikrát přestaven. Dnešní podoba pochází z počátku 18. století. Podle legendy se časně zrána v ambitu zjevuje skupina mnichů, kteří zde v roce 1270 zahynuli při požáru. My jsme neviděli ani mnichy ani zahradu, zavřeno.

Kostel Zvěstování Panny Marie je součástí kláštera.

Nedaleko kláštera je Západočeské (nebo Chebské) divadlo. Budovu divadla v Chebu zrealizoval stavitel K. Haberzettel podle projektu architekta V. Pröckela. Slavnostní otevření proběhlo 3. října 1874.