pondělí 2. srpna 2021

Nadějné vyhlídky cestou na Lopeník

Dneska ráno bylo počasí o něco lepší, nepršelo, ale zataženo bylo dost. Předpověď ale tvrdila, že by to mělo být ok, tak jsem se rozhodla jí věřit a vydala se na Velký Lopeník.

Autobusem jsem dojela do zastávky u motorestu Nový Dvůr a po silnici došla pod Mikulčin vrch. Silnice nebyla moc frekventovaná, ale občas přeci jen něco projelo, což mě nebavilo. 


z vyhlídky s lavičkou se otevíraly první pěkné výhledy do údolí, zatím lehce zataženo

... ale zvedá se to, zvedá

Z Mikulčina vrchu už byla ale cesta pěkně lesem. Nejdřív jsem došla do Lopenického sedla



a potom začala pěkně zostra stoupat na Kobylec. Odtud už vedla příjemná hřebenovka na Malý Lopeník a Velký Lopeník. Vrchní části hřebene byly při příjezdu vidět jen v mlze, když jsem ale stoupala, mlha se rozpouštěla a občas se dokonce ukázalo slunce (!)


Malý Lopeník

Před polednem jsem už stoupala na rozhlednu na Velkém Lopeníku. Dřevěná věž na kamenném základě byla otevřena v roce 2005 a protože stojí na hranici, podíleli se na její výstavbě lidé z obou stran hranice. Funguje tu pokladna, kde uvaří i kafe a prodají nápoje, vstupné na rozhlednu pro dospělé je 50 Kč.


výhled na kus hřebene, po kterém jsem přišla- Malý Lopeník a Lopenické sedlo

výhled na sever- vzadu by se měla rýsovat Malá Fatra

pohled na Slovensko v plné palbě- Malá Fatra, Strážovské vrchy, Vtáčnik

Velká Javořina, můj zítřejší cíl

Sestup z Lopeníku byl trochu náročnější, část jsem šla po neznačených cestách, abych se strefila do obce Lopeník. Po malé asfaltce značené žlutou značkou jsem tu procházela krásnýma loukama s výhledama.

Velká Javořina zdola


chata Lopeník




Z centra Lopeníku jsem pak po červené značce vystoupala na rozcestí Troják a odtud se po silnici, po které jsem už přicházela, vrátila zas k motorestu a autobusu. Z vyhlídky u stromu byl vidět déšť, který nejdřív vypadal, že míří přímo ke mně, pak se ale stočil někam na sever.



Žádné komentáře:

Okomentovat