Tak co to tady máme?: Mikulčice a malý kousek Slovenska

Letošní trochu opožděná prázdninová cesta vedla směr Slovensko a Maďarsko. Jako první zastávku jsme zvolili Mikulčice na česko-slovenském pomezí, protože místní vykopávky na místě významného slovanského hradiště a nedaleký kostel sv. Markéty Antiochijské prostě stojí za vidění a jsou trochu stranou obvyklých tras.

Cestou z dálnice jsme odbočili na Hodonín a pěkně si projeli obce zasažené hurikánem. Nejdřív nás to nenapadlo, ale když jsme projížděli Moravskou Novou Vsí a částí Mikulčic, viděli jsme docela hodně ruin nebo staveb v různém stadiu rekonstrukcí a pokládání nových střech. Skoro jsme si připadali až nepatřičně, že si tady turistujeme..

Samotné hradiště Mikulčice jsem si původně představovala podstatně skromnější, asi jako Libici nad Cidlinou, kde je pár základů kostelů a sousoší sv. Vojtěcha a sv. Radima. Ovšem Mikulčice, to není jen tak něco- jde o významné hradisko z doby velkomoravské (9. století). S rozlohou 10 ha jde o nejrozsáhlejší archeologické naleziště v České republice.

návštěvnické centrum s vyhlídkovou věží

večerní mlha nad loukami

pravděpodobně zde působili sv. Cyril a Metoděj, mají tu tudíž sochu

Hradiště patřilo k významným mocenským a duchovním střediskům Velkomoravské říše. V areálu obehnaném valy byly nalezeny základy velmožského paláce, dvanácti kostelů, tři mosty a pohřebiště čítající přes 2 500 hrobů. Na nejvyšším místě akropole byly situovány dvě stavby reprezentující knížecí prostředí – knížecí palác s litou maltovou podlahou a kamenným krbem a bazilika. V okolí paláce bylo zjištěno opevnění příkopem a bazilika se hřbitovem byla oddělena palisádovým plotem. Rozsáhlá trojlodní bazilika s atriem a kněžištěm je plošně dosud největším odkrytou velkomoravskou církevní stavbou. V prostoru baziliky a v okolí bylo odkryto několik hrobek patřících významným představitelům vládnoucí vrstvy Velké Moravy, pravděpodobně i některým z Mojmírovců. V okolí kostela bylo odkryto pohřebiště čítající přibližně 550 hrobů, jejichž hustota a vzájemné překryvy svědčí o značné intenzitě pochovávání, tedy i o poměrně vysoké hustotě obyvatelstva.

Přiznám se, že vzhledem k rozsáhlosti areálu jsem brzo přestala vnímat, který kostel je který. Ono asi někdy stačí se jenom procházet a vychutnávat atmosféru pěkně upraveného zajímavého místa.

základy knížecího paláce

z vyhlídkové věže...

Na pohřebišti bylo nalezeno mnoho mistrovských děl místního uměleckého řemesla, k cenným nálezům patří zejména stříbrný závěsný křížek s postavou Krista a zlatý solidus byzantského císaře Michaela III.

křížek s postavou Krista, tento zakoupen v suvenýrech

Od hradiště jsme se vydali na krátkou procházku na slovenskou stranu ke kostelíku sv. Markéty Antiochijské. Cestou mě nadchla nádherná lávka přes řeku Moravu z roku 2019, fakt krása.

Od lávky už to byl jenom kousek ke kostelíku sv. Markéty Antiochijské- jde o jednu z nejstarších staveb na území ČR (i SR), která vznikla v souvislosti s vybudováním hradiště v Mikulčicích v 9. století. Dle všeho jde o nejstarší v této podobě dochovaný kostel celé střední Evropy.

Po doprohlížení všech velkomoravských památek jsme nakoupili v Hodoníně nějaký proviant a odvážně se vydali za hranice do Slovenska. První zastávka byla hned v prvním městě Holíči. Zjevně je tu jediná zajímavost, a to barokně klasicistní zámek s bastionovým opevněním, který vznikl přestavbou středověkého vodního hradu. Do dnešní podoby byl přestavěn poté, co ho získal roce 1736 František Lotrinský, což ho řadí mezi císařská sídla. Zámek je impozantně mohutný a zchátralý, pěkné...

Perun- staroslovenský bůh

Další zastávkou cestou na jih byla Trnava. V podvečer jsme prošli město a bylo překvapivě pěkné.

Trnava byla prvním městem na území Slovenska, které obdrželo výsady svobodného královského města, a to v roce 1238 od uherského krále Bély IV. Ve 13. století bylo cílem německé kolonizace, v 16. století se do města uchýlil ostřihomský arcibiskup, protože Ostřihom obsadili Turci. Byla zde také založena jezuitská kolej, sídlo původní trnavské univerzity. Univerzita zde byla založena v roce 1635, později byla přeložena do Budapešti a město tak ztratilo na významu. Přesto se stalo centrem slovenské vzdělanosti.