Hukvaldy a Štramberk

Dnes jsme se z Ostravy vydali směrem na jih. Minuli jsme Frýdek-Místek a zamířili na hrad Hukvaldy. Když jsme zjistili, že dnes se tu konají jakési hradní slavnosti, bylo naše štěstí dokonalé. Naštěstí davy nebyly dopoledne až takové, jak jsem čekala. Možná to ale bylo tím, že jsme byli na místě poměrně brzo, něco před 10 hod. Tak jsme ještě chytili poměrně volné parkoviště i na hradě to bylo celkem v pohodě. Odpoledne při návratu už tu stála fronta zoufalců, co neměli kde zaparkovat...

Vystoupali jsme klasicky kolem lišky Bystroušky a daňků v oboře.

Socha připomíná Leoše Janáčka, zdejšího rodáka, který složil v roce 1924 na motivy pohádky Rudolfa Těsnohlídka operu Příhody lišky Bystroušky. V roce 1959 byla opera poprvé hrána přímo na Hukvaldech a na památku této události vznikla socha lišky. Autorem byl sochař Karel Vávra.

Socha má docela pohnutou historii, poprvé se ztratila hned v roce 1959, podruhé v květnu 2015, zhotovení kopie trvalo deset měsíců.

Cestou do kopce k hradu nás zaujaly krásné Hukvaldské buky. Jejich kořenové systémy jsou odkryté hned u cesty. K jednomu ze stromů se váže legenda o pokladu, který byl v kořenech zakopán.

Na hradě už to pak šlo poměrně podle očekávání, prohlédli jsme si všechny prostory, dali občerstvení a shlédli kousek pohádky pro děti v hradním divadle.

Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra pohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek (původně Friedeberk), Frýdek a Těšín. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. 

pohled z hradní věže směrem ke Kopřivnici

pohled směr Lysá hora, kde se asi zrovna přeháněla nějaká přeháňka

další vyhlídka směr Lysá hora i se svým strážcem

kaple sv. Ondřeje ze začátku 17. století. Sv. Ondřej je prý patron zdejšího kraje

Z hradu jsme potom sestoupili zpátky do obce Hukvaldy. Na Leoše Janáčku tu upomíná řada odkazů, ve zdejší škole se narodil a pro děti je tu naučná stezka, na které mě docela pobavily symboly jednotlivých zastavení s liškou.

Naproti bývalé škole jsme ještě nakoukli do parku u zámku Hukvaldy. Oproti informaci na mapách.cz je veřejnosti přístupný a moc pěkný. To lovecký zámek z 19. století prochází jakousi přestavbou...

Další cesta vedla z Hukvald přes Kopřivnici do Štramberka. Byla jsem tu před dvěma rokama, pořád je to tu stejně pěkné a bylo tu i dost lidí.

Zaparkovali jsme jako obvykle u základní školy a protože se nám nechtělo jít k náměstí po rušné silnici, vzali jsme to tentokrát oklikou po červené turistické značce až k ulici Dolní Bašta a z ní do uličky Horní Bašta. Tam jsem usoudila, že jsme fakt dobře udělali, protože v těchdle místech jsem byla úplně poprvé a z celého Štramberka se mi snad líbily nejvíc. Nádherná stará ulička s dlažbou a spoustou roubenek vypadala jak ze skanzenu. Akorát že to není skanzen a všechno je zřejmě normálně obydlené nebo alespoň používáné k rekreaci, krása.

výhled na město cestou

Ulice Horní i Dolní Bašta dostaly jméno podle gotické bašty městského opevnění, která byla upravena na obytný dům a stojí v ulici Dolní Bašta dodnes. Na Horní Baště se dochovalo mnoho původních roubených domů na kamenných podezdívkách typických pro lašskou oblast. Složité podmínky daly vzniknout malebné kompozici chudých i bohatších domů, mnohde přilepených na skalách jako vlaštovčí hnízda šplhajících do prudkého svahu až k městským hradbám.

My jsme došli k náměstí, prohlédli si ho a pak pokračovali k Trúbě.

u prodejny štramberských uší to dobře vysvětlili

kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1721

Štramberk je výjimečný svou zástavbou z 18. a 19. století. Zatímco v okolních klikatých uličkách jsou původní roubené chalupy, v samotném jádru města vystavěli měšťané barevné barokní domy nebo novorenesanční kašnu.

Hlavním turistickým lákadlem je samozřejmě hrad ze 13. století, ze kterého se zachovala hlavně (a spíš jenom) válcová věž zvaná Trúba. Autorem návrhu přestavby strážní věže na rozhlednu byl Kamil Hilbert, přestavba proběhla v letech 1901-1903. My jsme tentokrát byli svědomití a na věž vystoupali.

dole město vzadu Beskydy

Zpátky jsme to vzali malebnou Jaroňkovou uličkou a pak už pokračovali k autu a sehnat kávu.