Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě

Dnešní den jsme nakonec vlastně celý věnovali návštěvě... ano správně- Českého Těšína a polského Cieszyna.

Ráno jsme vyjeli a přes Havířov po pěkných širokých silnicích Ostravska a za chvíli byli na místě. Od monumentálního nádraží jsme se vydali směrem k hraničnímu mostu.

Těšín je takové zvláštní město, po skončení první světové války si na ostatním území Československa užívali klid, ale tady se pořád bojovalo. Spory o území vyústily až ve známou sedmidenní válku mezi Československem a Polskem. Těšínsko bylo nakonec rozděleno dohodou, ke které došlo 28. července 1920 v belgickém Spa. Většina města včetně historického centra zůstala Polsku, na české straně ale zůstalo vlakové nádraží. Tramvajová trať mezi nádražím a historickým centrem byla zrušena.

Město se spojilo na dobu druhé světové války, kdy Poláci na základě mnichovského diktátu zabrali větší část Těšínska, po osvobození se město zase rozdělilo podle hranic z roku 1920.

v ulici před nádražím je několik připomínek bývalé tramvajové trati

městský úřad na české straně

Hlavní třída od nádraží k řece

Je teda třeba uznat, že oproti polské straně je ta česká hrozně nezajímavá a šedá. Zatímco na polské straně je řada pěkných krámků, kaváren a hospůdek, na české jsou otevřené jenom vietnamské obchody s mávajícíma kočičkama, nic jiného široko daleko nebylo (a taky žádní turisti).

Výjimku tvořila kavárna Avion přímo u mostu na české straně, která bývala centrem kulturního života po roce 1933 . Opravená stavba byla ale zavřená, takže zase nic...

Překročili jsme státní hranice na mostě přes řeku Olši a vydali se na polskou stranu.

Hned za mostem se nachází zámek Těšín, který fungoval jako letní rezidence Habsburků. Tu nechali v roce 1838 postavit na troskách bývalého knížecího hradu, na což najali představitele rakouského klasicismu, architekta Josefa Kornhäusela.

Z původního areálu hradu se dochovala pouze románská rotunda sv. Mikuláše a sv. Václava z 11. století a dvě věže.

základy brány vedle rotundy

vyhlídka do Čech na Beskydy

a pohled na most s hranicí

zrekonstruovaná věž opevnění

Piastovská věž

Dole v zámeckém parku jsme obhlíželi dělo, které zdobila jakási zvířata, akorát vůbec nevíme, co to mělo být.. z logiky věci by člověk čekal třeba lva, no ale teda lva to nepřipomíná, vlastně to nepřipomíná nic :-)) ... záhada.

Ulicí Glebovka jsme se potom vydali na náměstí. To je bohužel celé rozkopané a ohrazené. Výhodou bylo, že jsme přes plot mohli zahlédnout prastarou dlažbu původně schovanou asi půl metru pod úrovní současného terénu.

restaurace Pod brunátným jelenem (brunátný je teda polsky hnědý :-) ale i tak to zní dobře

Zpátky jsme z hlavní ulice odbočili a vzali to kolem kostela sv. Máří Magdaleny, ten patří mezi nejstarší kostely v Těšíně, postaven byl už ve 13. století. Působí ale tak nějak poslepovaně nebo co.

Kousek pod kostelem je studna Tří bratří, která byla podle legendy místem setkání tří bratrů z rodu Piastovců, zakladatelů města Těšín. Již od středověku byla využívána jako městská studna, v současné době je zakrytá litinovým novogotickým altánem z roku 1868.

Původní plán byl pokračovat ještě do Jablunkova a na Trojmezí, jenže blížící se bouřka změnila naše plány a vrátili jsme se rovnou. Kupodivu jsme skoro nezmokli (do Ostravy dorazila bouřka se zpožděním) a navíc mohli pozorovat dvojitou duhu přímo z okna ubytování.