Litomyšl

Cestou z dovolené jsme se stavili na kratší návštěvu v Litomyšli. Trochu jsme se prošli a hlavně navštívili zrekonstruované Portmoneum.

Počátky dnešní Litomyšle sahají do raného středověku. Tehdy tudy procházela významná obchodní stezka, která zde vstupovala do pohraničního hvozdu mezi Čechami a Moravou. Poprvé Litomyšl zmiňuje kronikář Kosmas k roku 981 jako pohraniční pevnost Slavníkovců.  Na úpatí návrší s kostelem založeným knížetem Břetislavem II. se začala formovat osada, kterou český král Přemysl Otakar II. v roce 1259 povýšil na město, a to s týmiž právy jako měla města královská.

Litomyšl byla dobyta husity a hodně utrpěla za třicetileté války. Poslední majitelé, kteří v Litomyšli bydleli, byli Valdštejnové, po nich koupili zámek a velkostatek v roce 1855 Thurn-Taxisové.

Samozřejmě jsme stihli projít zámek a zámecké zahrady.

Zámek tu na místě původního hradu nechal vybudovat Vratislav z Pernštejna, údajně jako dar lásky pro svoji ženu Marii Manrique de Lara. Stavitelem zámku byl Jan Baptista Avostalis a jeho příbuzný Oldřich Avostalis. Koncipovali jej jako renesanční sídlo čtvercového půdorysu, v němž dochází ke zvláště působivému spojení dispozice italských arkádových dvorů s českými štíty a sgrafity. Stavba probíhala v letech 1568–1582. Na východní a severní straně se stavitel musel vypořádat s pozůstatky dosavadního hradu, které pojal do novostavby. Všechny fasády zámku včetně komínů zdobí sgrafita. Je zde přes osm tisíc psaníček, která nesou nejrůznější motivy. Každé psaníčko je jiné. 

Park v klášterních zahradách vznikl v roce 2000 podle projektu Zdeňka Sendlera, Radko Květa a Václava Babky. V parku nalezneme sochy od Olbrama a Jasana Zoubkových a Židli od Magdaleny Jetelové.

Hlavním cílem zastávky v Litomyšli ale bylo Portmoneum. Kdysi dávno jsem tu byla a udělalo to na mě silný dojem, teď už místo vypadá dost jinak, prošlo rekonstrukcí, dá se vejít do zahrady a v patře je připravena multimediální expozice, pěkné to je.

Mladý Josef Portman žil v tomto domku nedaleko náměstí se svou rodinou a v roce 1920 sem pozval tehdy ještě neznámého umělce Josefa Váchala, aby mu vymaloval pokoje. Portman byl Váchalovou prací tak nadšen, že mu zde chtěl otevřít muzeum- Váchaleum (což se za sběratelova života ještě nestalo). Po Portmanově smrti Váchalovy malby chátraly a teprve v roce 1991 dům koupil a opravil Ladislav Horáček, který zde v roce 1993 Portmoneum- Museum Josefa Váchala otevřel. Od roku 2016 spravuje muzeum Regionální muzeum v Litomyšli a v roce 2020 byla dokončena generální rekonstrukce.

Po Portmoneu jsme už jen prošli zpátky na náměstí Váchalovou uličkou. Ta je od roku 1998 vyzdobena sgrafity s výjevy podle dřevorytů Váchalova Krvavého románu.