neděle 25. června 2023

Slovensko- Hrabovo, Ružomberok a Blatnica

Letošní slovenská dovolená začala dobře- cesta proběhla  překvapivě hladce, ubytování v Hrabovu je fakt pěkné a počasí se zdá zatím v pohodě.

První den jsme se vydali jen na krátkou procházku po okolí ubytování a do centra nedalekého Ružomberoku.

Hrabovo je rekreační areál u stejnojmenné vodní nádrže a u spodního konce lanovky na Malinno Brdo. Naše vila Helena je sice taková klasická resortová budova, ale apartmán je a pohodlný a o to jde...


Ružomberok je vzdálený pár kilometrů, centrum samotné až tak zajímavé není, ale místní kult Andreje Hlinky stojí za to :-)

Andrej Hlinka (1864- 1938) byl katolický kněz, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, a zakladatel a Hlinkovy slovenské ľudové strany. Usiloval o větší práva Slováků v rámci Československa a neměli ho rádi především komunisté. Po smrti Hlinky dostala jeho jméno Hlinkova garda, polovojenská organizace vládní strany, která za války aktivně pomáhala třeba s transporty Židů a dopouštěla se řady násilností.




kostel sv. Ondreja

Hlinkův kult se v Ružomberku udržuje dodnes, protože město vzkvétalo hlavně jeho zásluhou. V Černové, což je dnes už okrajová čtvrť Ružomberoku, stojí i velmi opečovávaný Hlinkův rodný dům, který byl ovšem otevřený až po revoluci.

Pod ružomberskou farou, kde Andrej Hlinka sloužil jako farář, leží dost neobvyklá stavba. Původně to měl být pomník vojáků padlých v První světové válce. Po smrti Andreje Hlinky tu ale město vybudovalo mauzoleum. Uprostřed leží skleněná, prázdná a prostřelená rakev. Tělo zmizelo po válce a vše je zahaleno legendami o tajných službách, komunistech a ruské armádě. (Když sem totiž v roce 1968 přišli ruští vojáci, tak rakev prostřelili, aby si byli jistí, že tam není Andrej Hlinka). Zajímavé je, že rakev byla vyrobená v Praze a její nohy jsou vyobrazené ve tvaru lvích tlap. Mramor byl dovezený z Liberce. 



Druhý den jsme se vydali na lanovku Kašová, která jezdí jenom o víkendech. Nejdřív jsme se ale stavili v Blatnici a došli na hrad Blatnica.
Blatnici si  pamatuju jako takové hodně ospalé místo ve Velké Fatře ležící mimo hlavní trasy. Asi se to ale změnilo, protože parkoviště v obci turistům nestačila a asfaltka Gaděrskou dolinou byla plná cyklistů, bruslařů i chodců, rušno jak na Václaváku...

"vchod" do Gaderské doliny



Naštěstí jsme po chvíli z Gaderské doliny odbočili na pěšinu k hradu, kde už byl klid. Cedule věnující se výskytu medvědů a chování při setkání s nimi jsou tu na každém kroku...docela znervozňující...


Hrad Blatnica byl postaven mezi po roce 1320 a před rokem 1323, ve kterém patřil županovi Dončovi. Funkcí hradu bylo chránit obchodní cesty (magna via) do Nitry. Později se hrad dostal do vlastnictví uherských králů a v roce 1445 jej odkoupil Ladislav Necpalský. Roku 1540 se majiteli stali Revaiové, v jejichž vlastnictví zůstal do roku 1945. Poslední oprava hradu proběhla roku 1744 a od roku 1790 hrad nebyl obýván.







V Blatnici jsem nakoukla přes vrata k Pronayovské kúrii- kdysi dávno jsem tu totiž byla v muzeu slovenského fotografa Karola Plicky. Muzeum tu podle internetů pořád funguje, ale většinou je prý zavřeno... no bylo.


vedle na potoce byla spousta pohyblivých mlýnků

Z Blatnice jsme popojeli do Jasenské doliny, kdy jsme využili lanovku a pak pokračovali po svých do sedla Medzijarky. Tady to bylo narozdíl od Blatnice příjemně opuštěné, jen pár cyklistů a minimum turistů.


tohle jsem musela vyfotit, jinak by mi to nikdo nevěřil :-)

Lysec vzadu

pohled na Malou Fatru

Původně jsme chtěli ještě navštívit hrad Sklabiňa, ale bylo vedro, nebylo tam kde zaparkovat a celkově nás to nějak zmohlo, tak asi zas až příště...

Žádné komentáře:

Okomentovat