Špania dolina a Banská Bystrica

Špania dolina je nějaká zakletá. Už poněkolikáté jsem to tam pořádně neviděla kvůli dešti. Dneska ráno to po propršené noci nevypadalo zas tak špatně, skoro se přes mlhu klubalo sluníčko. Když jsme ale (přes řadu semaforů na rozkopané silnici do Donoval) do Španie doliny dostali, začalo to na déšť vypadat zas.

Prošli jsme na náměstí a vystoupali na haldu a potom to radši otočili zpátky... no, tak třeba zas někdy..

Špania Dolina je starobylá hornická obec, která se nachází v nadmořské výšce 728 m asi 11 km severně od Banské Bystrice. Její název pochází z původního latinského pojmenování Valis Dominorum - což v překladu znamená Panská Dolina. Přívlastek Špania je odvozen od jiného latinského výrazu pro pána - spanatus.

První písemná zmínka o Španí Dolině pochází z roku 1254. V písemnostech z roku 1263 se Špania Dolina zmiňuje pod názvem Montana. V Montaně byly vyrobeny měděné pruty a desky, které měl na palubě i světoznámý mořeplavec a objevitel Kryštof Kolumbus. V 15. století byla objevena nová ložiska mědi a stříbra. S těžbou bylo započato po roce 1494 důlní společností patřící rodinám Függerových a Thurzových. Doly byly mimo jiné zdrojem financí, ze kterých byly vystavěny paláce v centru Banské Bystrice. Těžba probíhala po čtyři staletí a byla zastavena v roce 1888.

My jsme z náměstí vystoupali krytou chodbou ke kostelu Proměnění Páně. Kostel původně románský, přestavěný goticky v roce 1254, byl v první polovině 16. století společně s farou opevněn.

Od kostela jsme vystoupali na místní hlavní atrakci- obrovskou haldu vytěžené hlušiny, ze které jsou nejpěknější výhledy na centrum.

baňský vlak

Tady ale začalo docela foukat, takže jsme se rozhodli okruh zkrátit a sešli dolů do ulice vedoucí k centru.

Misionárská kaplnka

Na náměstí stojí budova klopačky - hornické strážnice, ze které byli horníci svoláváni do práce, dnes slouží jako informační centrum a hospoda.

Po zkrácené návštěvě Španie doliny jsme se rozhodli podívat ještě do Banské Bystrice, protože to je fakt už kousek. Hlavně jsme chtěli vidět její dominantu- Památník SNP.

Památník dokončený v roce 1969 je dílem architekta Dušana Kuzmy a dodnes patří mezi nejpozoruhodnější moderní architektonická díla na Slovensku. Budova je symbolicky rozdělená na dvě části spojené mostem. Uvnitř hoří věčný oheň u hrobu neznámého vojína. 

V pietní síni uprostřed stojí plastika akademického sochaře Jozefa Jankoviče nazvaný Obetě varujů z roku 1969. V období normalizace bylo dílo odstraněno a na své místo se vrátilo až v roce 2004. 

Součástí vnější expozice muzea je skanzen těžké vojenské techniky se zbraněmi československé, německé a sovětské výroby, které se účastnily SNP. 

letadlo u vchodu zásobovalo povstace přes letiště Tri duby v Sliači

Od památníku jsem se ještě v rychlosti prošla po centru Banské Bystrice. Hned vedle památníku je pěkná zahrada Chavivi Reik. Chaviva Reiková se narodila v roce 1914 nedaleko Rožňavy a v roce 1939 emigrovala do Palestiny. Po vypuknutí SNP  se přihlásila do mise, která měla za úkol organizovat odboj židovských skupin a odvoz Židů do Palestiny. V roce 1944 se ale v horách dostala do zajetí a později byla popravena. 

Na náměstí SNP s morovým sloupem to už bylo jen pár kroků.

Banská Bystrica je zřejmě celkem pěkné město, dalo by se tu toulat starýma uličkama. Já neměla ale moc času, tak jsem viděla jen pár míst v okolí náměstí.

kostel sv. Alžběty je jedna z nejstarších budov ve městě, jeho historie sahá do roku 1303

ulice od kostela k náměstí

Dominantou města je městský hrad, který vznikl ve 13. století hlavně kvůli ochraně výnosů z těžby drahých kovů. Sídlil zde zástupce krále a církve, scházela se zde městská rada. Jednotlivé budovy různorodých funkcí byly obehnány společným opevněním, které chránilo patriciát před vnějšími nepřáteli i vnitřními nepokoji, zejména během hornických vzpour.

Areál městského hradu se skládá z kostela Panny Marie, Matějova domu, Slovenského kostela, radnice, budovy fary a kamenného opevnění s baštami, vstupní branou s barbakánem, kterým se do areálu vcházelo.

Barbakan a za ním kostel Nanebevzetí Panny Marie

Matějův dům a kostel sv. Kříže

Cestou na autobus do Ružomberku jsem ještě potkala neorenesanční vilu Dominika Skuteckého, kterou si malíř nechal postavit podle vlastního návrhu v benátském stylu. Po rekonstrukci budovy do ní byla umístěna stálá expozice tohoto malíře.